13 C 84/2023-23 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 14 811,80 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném přečerpání, na základě které měl žalovaný právo předčerpat účet až do výši 10 000 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, a proto žalobkyně od smlouvy o povoleném přečerpání odstoupila. Žalovaný dlužnou částku nevrátil. 2. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 15a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Ze smlouvy o povoleném přečerpání číslo GNN182578303 ze dne 22. 2. 2020 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru na základě GT poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpat úvěr do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit úrok ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se dále zavázal mít na svém účtu, ke kterému bylo povoleno přečerpání dostatek finančních prostředků za účelem úhrady alespoň o úroku z poskytnutého úvěru. Žalovaný byl oprávněn úvěr splácet kdykoliv. 4. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 13. 4. 2021 má soud za prokázané, pakliže žalobkyně od smlouvy o povoleném přečerpání odstoupila. 5. Vzor výpisu z účtu ke dni 12. 7. 2021 má soud za prokázané, že debetní zůstatek na účtu žalovaného činil 14 811,80 Kč. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 7. Účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném přečerpání, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpat úvěr do výše 10 000 Kč. Žalovaný vyčerpal částku celkem 14 811,88 Kč. Tuto částku řádně nesplácel, a proto žalobkyně ke dni 13. 4. 2021 od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku přesto neuhradil. 8. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Žaloba je částečně důvodná. 10. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně se sjednanými úroky. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnila, když umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil, když čerpané peněžní prostředky žalobkyni nevrátil. 11. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud nevyhověl žalobě pouze co do části žádaného smluvního úroku, neboť jeho výše je limitována zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění, který v § 122 odst. 4 stanoví, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Proto soud přiznal žalobci právo na smluvní úrok v požadované výši pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného a dále jej přiznal ve snížené výši odpovídající uvedenému zákonnému ustanovení. V přesahující výši žádaného smluvního úroku pak žalobu zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 811,80 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.