3 C 22/2023-42 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 2. 2. 2023 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalobce tvrdil, že je spoluvlastníkem pozemků [číslo] v [katastrální uzemí], s podílem 3/5. Žalovaná je spoluvlastníkem s podílem 2/5. To nebylo sporné a dokládá to i výpis z Katastru nemovitostí. 3. Dále žalobce tvrdil, že se nedohodli se žalovanou na správě společných pozemků a ty užívá výlučně žalovaná. Nebylo sporné, že žalovaný neužívá oba pozemky a že žalovaná výlučně užívá pozemek [číslo]. Při místním šetření soud zjistil, že na pozemku stojí rodinný dům žalované, který žalovaná obývá, spolu se svým manželem a že užívají i zbytek nezastavěné části pozemku [číslo] (k bydlení, chovu domácích zvířat, pěstování zeleniny a květin, uskladnění věcí apod.). Dále bylo při místním šetření zjištěno, že užívají i pozemek [číslo] (minimálně k pastvě slepic). 4. Dále žalobce tvrdil, že žalované tím vzniká obohacení na jeho úkor, ve výši 18972,45 Kč – odpovídá obvyklému nájemnému za dobu od 26. 5. 2022 do 25. 12. 2022. To bylo ověřeno z posudku znalce [celé jméno znalce], soudního znalce v oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Z posudku plyne, že obvyklé nájemné v rozhodném období představuje 85153 Kč (3/5 z toho odpovídají 51092 Kč). 5. Dále žalobce tvrdil, že neúspěšně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení – žalovaná mu nic nezaplatila. Výzvu doložil dopisem ze dne 16. 1. 2023 a záznamem sledování zásilek Českou poštou. Ze záznamu plyne, že dne 20. 1. 2023 byla zásilka dodána žalované. 6. Žalovaná se bránila tvrzením, že neužívá pozemek [číslo]. Při místním šetření však soud zjistil opak – žalovaná s manželem mají na pozemku ovocné dřeviny a využívají jej přinejmenším k pastvě slepic. 7. Povinnost žalované vydat bezdůvodné obohacení plyne z ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Na základě zjištění výše popsaných dospěl soud k závěru o tom, že žalovaná užívá výlučně společné pozemky, aniž by za to poskytla žalobci odpovídající protiplnění, a tím se na jeho úkor obohatila bez právního důvodu, ve smyslu ust. § § 2991 o. z. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení a požadoval méně, než kolik by činilo obvyklé nájemné. Žalovaná je v prodlení se zaplacením od 22. 1. 2023 (výzva jí byla doručena 20. 1. 2023, v následující den měla plnit, o den později se již ocitla v prodlení). Proto má žalobce právo i na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce žádal méně než nejvýše přípustných 15 %, není tedy důvodu mu nevyhovět. Soud však nemohl přiznat žalobci úroky z prodlení za dobu před začátkem prodlení žalované (před 22. 1. 2023) a v téže části žalobu zamítl. Ve zbytku jí vyhověl. 9. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce vynaložil 1000 Kč na soudní poplatek, dále cestovní náklady na dvě cesty z Prahy do Rychnova nad Kněžnou k jednání soudu a zpět a jednu cestu k místnímu šetření z Prahy do [obec] a zpět. Zde mu náleží náhrada cestovních nákladů ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a vyhlášky č. 467/2022 Sb. za cestu osobním automobilem – v doložené výši 8553,70 Kč (při průměrné spotřebě motorové nafty 10,3 l/100km, ceně pohonných hmot dle vyhlášky 44,10 Kč, paušální náhradě 5,2 Kč /km a vzdálenosti Praha – RK 150 km a Praha - [obec] 139 km). Dále náhrada zálohy 6000 Kč na dokazování. Celkové náklady řízení na straně žalobce tak odpovídají 15553,70 Kč. Taková náhrada byla žalobci přiznána. 10. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). 11. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody.