7 C 309/2018-160 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou uplatněnou u soudu dne 22. 10. 2018, náhrady újmy na zdraví, neboť 10. 1. 2014 došlo k jeho zranění při incidentu se žalovaným a žalobci byl jen okamžitým zásahem lékařů zachráněn život. Tento incident se negativně promítl do jeho zdravotního stavu, neboť žalobce prodělal závažnou psychickou újmu a zasáhl do jeho osobního života. Žalobce má od té doby zhoršené usínání, velké bolesti hlavy, nemůže se na některé věci rozpomenout a má další trvalé následky. Začal být velice nespolečenský až nepřátelský, ztratil většinu svých kamarádů a blízkých osob. V jeho chování se objevila i jistá agresivita a lhostejnost až odevzdanost. Poměrně dlouhou dobu se léčil u psychiatra, kde se doléčuje s ohledem na psychické narušení osobnosti. Do incidentu bydlel v domě u [jméno] a [jméno] [příjmení], [obec] - [obec a číslo], kde byl také zaměstnán ve společnosti [právnická osoba], v dílně na výrobu [produkt]. Po útoku žalovaného přišel žalobce o práci a musel se z domu [příjmení] vystěhovat, protože [příjmení] měly dvě nezletilé dcery a báli se o jejich život a zdraví. Žalobce tak ztratil zázemí, které si léta budoval a tak po žalovaném požaduje žalovanou částku jako odškodnění újmy a zásah do soukromí. 2 Z předžalobní výzvy žalobce ze dne 29. 7. 2018 adresované žalovanému bylo zjištěno, že žalobce tímto vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky mimo jiné proto, že přišel o zaměstnání a bydlení u paní [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]) z důvodu její obavy o bezpečnost jejich dětí. 3 Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 3. 2020 čj. 7 C 309/2018-47 ve spojení s opravným usnesením ze dne 11. 3. 2020 čj. 7 C 309/2018-50 byla žaloba žalobce ze dne 17. 10. 2018 odmítnuta (výrok I) a rozhodnuto o nákladech řízení (výrok II) s tím, že žalobce v žalobě popsal své zranění, které mu způsobil žalovaný, že tímto napadením došlo k narušení jeho rodinného soužití, přišel o zaměstnání a bydlení. Žalobce, ale nedoplnil, jaké konkrétní dílčí náhrady újmy se po žalovaném domáhá a v jaké výši, když nekonkretizoval jednotlivé nároky, např. zda uplatňuje náhradu bolestného a v jaké výši, náhradu za ztížení společenského uplatnění či náhradu za duševní útrapy a v jaké výši, nebo náhradu za ztrátu na výdělku a opět v jaké výši. 4 K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 30. 6. 2020 čj. 19 Co 150/2020-61 usnesení zdejšího soudu ze dne 4. 3. 2020 čj. 7 C 309/2018-47 ve znění opravného usnesení ze dne 11. 3. 2020 čj. 7 C 309/2018-50 změnil tak, že se žaloba žalobce ze dne 17.10.2018 neodmítá s tím, že na rozdíl od zdejšího soudu je odvolací soud přesvědčen, že obsah žaloby odpovídá požadavkům na projednání věci, když žalobce jak vylíčením rozhodných skutečností v žalobě samotné, tak svojí nečinností k výzvě soudu dal dostatečně najevo, že se po žalovaném domáhá odčinění nemajetkové újmy na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části občanského zákoníku, konkrétně pak nemajetkové újmy spočívající ve způsobených duševních útrapách i když žalobou uplatněný nárok označil jako náhradu„ újmy na zdraví.“ Že jde o tento nárok, vyplývá i z písemné výzvy žalobce ze dne 29. 7. 2018, kterou vyzval žalovaného k náhradě újmy za„ dušení útrapy podle § 2956 o. z.“ Dále odvolací soud odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 Co 2/2010 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 56/2011, ze kterého vyplývá, že i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., o. z., účinného od 1. 1. 2014, právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle § 13 odst. 2 a 3 obč. zákoníku a nároky na náhradu škody na zdraví za bolest a za ztížení společenského uplatnění podle § 444 odst. 1 obč. zákoníku nebo podle § 372 zákoníku práce jsou samostatné právní prostředky ochrany fyzické osoby, a proto je nelze uplatnit na základě totožných skutkových tvrzení. 5 Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že nároky žalobce již byly zcela uspokojeny v rámci adhezního řízení ve věci již pravomocně ukončeného trestního řízení a žádné další nároky žalobce neuznává, když má za to, že nárok žalobce je promlčen s ohledem na rozhodnutí v trestním řízení a dále má za to, že si žalobce z 50% škodu spoluzavinil svým jednáním. 6 Žalobce tvrdil, že pracovní poměr se společností [právnická osoba] jakož i nájemní vztah s manželi [příjmení] ukončil dohodou, když už nechtěl v místě, kde došlo k jeho napadení pracovat. Následně byl veden na úřadu práce, nějaký čas bydlel u své bývalé manželky v [obec], [ulice a číslo], v domě, který vlastnila paní [jméno] [příjmení] a následně si našel bydlení na ubytovně. 7 Z přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], byl žalovaný uznán vinným z toho, že dne 10. 1. 2014 v době od 12,00 do 12,20 hodin v obci [obec], část [obec] ve dveřích technické místnosti před domem [adresa], po předchozí slovní rozepři v souvislosti s nebezpečným dlouhodobým volným pobíháním dvou psů (kříženec labrador-dobrman a dobrman majitelů [příjmení]) ohrožujících nejméně kolemjdoucí, chtěl s žalobcem vyjednat odvrácení tohoto nebezpečí a do budoucna mu zabránit po pobouřené zlostné a odmítavé reakci žalobce striktně vykazujícího žalovaného z pozemku, došlo k fyzickému kontaktu mezi oběma muži, v rámci něhož žalovaný vedl razantní úder proti tělu žalobce pravou rukou sevřenou v pěst, v níž držel filipínský pracovní nůž Karambit značky Smith and Wesson ExtremeOps, který si do ruky otevřel v době předcházejícímu fyzickému kontaktu z důvodu obav před napadením v místě se průběžně vyskytujícími a na žalovaného dorážejícími zmíněnými dvěma psy, čepelí předmětného nože zasáhl krk žalobce způsobem, který mu přivodil řeznou ránu délky 18 cm, téměř vodorovně uloženou vlevo na zasahující do podkoží a tři řezné rány na levém uchu délky 2 cm a 2 x 1 cm bez poškození hlubokých struktur, když dle závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví ([titul] [jméno] [jméno] viz čl. 13-16), odvětví soudní lékařství, je takto vedený útok noži na krk žalobce, nutno považovat za vysoce rizikový a při větší intenzitě řezného násilí může způsobit těžká až smrtelná poranění, řezné zranění na krku žalovaného si vyžádalo lékařské ošetření a vystavení pracovní neschopnosti v trvání od 10. 1. 2014 do 2. 2. 2014, s omezením v běžném způsobu života v délce 2-3 týdnů a ustupující bolestivostí postižených krajin, s lehkým omezením pohybových funkcí krku s nevýrazným hygienickým deficitem, ze soudně- lékařského hlediska žalobce nebyl podstatnou měrou omezen v běžném způsobu života, ke dni 28. 8. 2014 však byly ošetřujícím lékařem žalovaného charakterizovány jako posttraumatická stresová porucha vzniklá po předmětném napadení aktuálně kompenzovaná užíváním léků, tedy se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání činu, jehož se pachatel dopustil v úmyslu jinému úmyslně způsobit těžkou újmu na zdraví v silném rozrušení z jiného omluvitelného hnutí mysli a v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání žalobce, když k dokonání trestného činu nedošlo, čímž spáchal přečin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a/3 tr. zákoníku dokonaný ve stádiu pokusu dle § 21/1 tr. zákoníku. Dále byla žalovanému mimo jiné podle § 228/1 tr. ř. uložena povinnost uhradit žalobci škodu ve výši 50 000 Kč s tím, že podle § 229/2 tr. ř. byl žalobce odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Z rozsudku dále vyplývá, že žalobce v řízení požadoval po žalovaném odškodnění ve výši 500 000 Kč, ale soud jako přiměřenou psychickou satisfakcí žalobci shledal částku ve výši 50 000 Kč a se zbytkem uplatněného nároku, tj. do zbylé výše 500 000 Kč, odkázal žalobce na řízení ve věcech občanskoprávních. Ohledně přiznané částky soud uvedl, že spouštěčem konfliktu mezi účastníky gradujícím do zranění, které žalobce vystavilo riziku až ohrožení života, byl agresivní verbální projev žalobce. Právě tento rizikový moment, reálně hrozící, promítl soud do přiznaného nároku v zásadě symbolickým způsobem. Žalobce je osobou s kriminální minulostí, jeho sklon k agresivitě a útoku na jiné soby byl kromě jiného dokumentován i údaji z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] v trestní věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a tvrzení žalobce o souvislosti dokumentované agresivity s předmětným skutkem bylo soudem považováno za obdobně amorální jako další zmapované projevy právě i v kontextu s charakterem trestné činnosti v citované trestní věci. 8 Dále bylo z opisu evidence rejstříku trestů fyzických osob, který je součástí spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] na čl. 98 zjištěno, že žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] odsouzen k odnětí svobody podmíněně pro trestný čin dle § 242 odst. 1 (pohlavní zneužití) a § 209