13 C 151/2024-65 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného ve vztahu ke smlouvě o zřízení věcného břemene ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby, jejímž předmětem byl závazek žalovaného uzavřít na výzvu žalobkyně smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Většinový spoluvlastník smlouvu o zřízení věcného břemene podepsal.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).3. Z informace o pozemku ze dne 30. 5. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný je podílovým spoluvlastníkem k ¼ pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , město, .4. Ze smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby ze dne 30. 4. 2020 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene, na základě které se žalovaný zavázal uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem bude zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona. Obsahem věcného břemene mělo být právo žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy na dotčených nemovitostech, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci a povinnost budoucího povinného výkon těchto práv strpět. Předpokládaný rozsah věcného břemene byl vyznačen na situačním snímku, který tvořil přílohu číslo 1 smlouvy.5. Z kolaudačního souhlasu ze dne 25. 11. 2022 má soud za prokázané, že Městský úřad v , město, , odbor – Stavební úřad vydal kolaudační souhlas s užíváním stavby rekonstrukce vedení nízkého napětí , město, .6. Z geometrického plánu číslo , hodnota, ze dne 31. 3. 2023 má soud za prokázané, že byl vypracován geometrický plán zachycující trasu zařízení distribuční soustavy.7. Z čestného prohlášení ze dne 17. 10. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak v této záležitosti byl nečinný a smlouvu neuzavřel.8. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 10. 2023 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí před podáním žaloby.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutkový stav.10. Účastníci uzavřeli dne 30. 4. 2020 smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby na základě které se žalovaný zavázal uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene jejímž předmětem bylo zřízení věcného břemene. Obsahem věcného břemene bylo právo žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy na dotčených nemovitostech, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci a povinnost žalovaného výkon těchto práv strpět. Žalobce provedl stavbu rekonstrukce vedení nízkého napětí , město, a zhotovil geometrický plán, kterým bylo zachyceno vedení. Následně žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřel. Rozsah věcného břemene byl stanoven geometrickým plánem.11. Podle § 1785 z. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, dále jen „občanský zákoník“, se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.12. Podle § 1787 občanského zákoníku nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud.13. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.15. Žaloba je důvodná.16. Účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, na základě které se žalovaný pro žalobce zavázal zřídit věcné břemeno spočívající v právu žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy. Tato smlouva byla uzavřena před vybudováním zařízení distribuční soustavy s tím, že poté, co bude distribuční soustava vybudována, bude zaměřen faktický stav geometrickým plánem a na základě tohoto geometrického plánu bude zřízena služebnost v rozsahu shora popsaném. Poté, co nastaly podmínky pro uzavření samotné smlouvy o zřízení věcného břemene, žalovaný tuto smlouvu neuzavřel, a to přesto, že většinový spoluvlastník smlouvu podepsal. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene tak, jak se zavázal smlouvou o smlouvě budoucí, nahradil jeho projev vůle soud.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 899,36 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč (jednoduchá výzva k plnění), jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 6. 2024, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 7. 2024 a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 8. 2024 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 7. 2024 náhrada 2 992,86 Kč za 306 ujetých km v částce 2 192,86 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 792,86 Kč ve výši 3 106,50 Kč.