13 C 411/2019-439 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobci se domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky části pozemku odděleného z pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, a schváleným dne 13.7.2020 Katastrálním úřadem pro , adresa, , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , označené v tomto geometrickém plánu jako pozemek parc. č. , hodnota, , hodnota, o výměře 2 m2 v k. ú. , adresa, , a to žalobci a) a b) každý s podílem ve výši ¼ a žalobci c) a d) s podílem ve společném jmění manželů ve výši ½. Svoji žalobu žalobci opřeli o tvrzení, že ve vztahu k předmětné části pozemku došlo k vydržení, případně se jedná o přestavek. Předmětnou nemovitost zakoupili v roce 2003 v dobré víře, že obvodová stěna tvořící součást budovy č. p. , hodnota, je v jejich vlastnictví. Měli za to, že mohou do této stěny provést stavební úpravy a na ní vystavět následně další nadzemní podlaží. Proto také podle nich stavební řízení v roce 2004 proběhlo v souladu se stavebním zákonem a ani žalovaný v rámci stavebního řízení žádné námitky nevznášel. Žalobci uvedli, že sporná zeď byla vystavěna již v roce 1943.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že pozemek, jehož součástí je také sporná zeď, byl vždy součástí domu č. p. , hodnota, a nelze ji tedy oddělit od věci hlavní jen proto, že na ní žalobci vystavěl další konstrukce. Žalovaný uzavírá, že dosud neproběhlo řádné stavební řízení, žalobci pokračovali ve stavbě i bez stavebního povolení. Žalovaný dále tvrdil, že jeho právní předchůdce nikdy nebyl informován o stavebním řízení probíhajícím v roce 2004 a 2005, jehož výsledkem bylo stavební povolení ze dne 3. 1. 2005 a následně i kolaudační zápis z roku 2010. Žalovaný poukazoval na závěry znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, , ze kterého vyplývalo, že sporná zeď byla až do výšky 5,6 metru vystavěna na pozemku žalovaného, a to bezesporu právními předchůdci žalovaného. Teprve následně byla vystavěna přezdívka o šířce 15 cm do výšky 2,10 m od podlahy salonku. To, že se stala předmětná zeď konstrukční součásti domu č. p. , hodnota, spatřuje žalovaný za nezákonné jednání žalobce, který provedl bez stavebních povolení stavební úpravy. Žalobci tak nejednali v dobré víře, věděli, že staví na cizím pozemku a na cizí zdi. Žalovaný se také zabýval otázkou konstrukce zdi s tím, že stavba žalovaných na zdi žalobce ohrožuje zdraví život osob.3. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl rozsudkem ze dne 3. září 2020, č. j. 13 C 411/2019-196, když žalobu zamítl.4. O odvolání žalobců rozhodl ve věci Krajský soud v Hradci Králové dne 20. října 2022 tak, že rozhodnutí Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.5. Ve svém rozhodnutím Krajský soud v Hradci Králové uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, aby se zabýval historií zdi o tloušťce 30 cm nacházející se mezi domy účastníků. Soud se měl zabývat otázkou, kdo byl stavebníkem této zdi, kdy byla zeď postavena, zda je součástí domu č. p. , hodnota, , zda jde o trvalou stavbu, zda zasahuje jen malou část pozemku parcelní číslo , hodnota, , a dále tím, zda byl stavebník této zdi v době výstavby zdi v dobré víře, že staví na svém. Poté měl soud posoudit, zda byly splněny podmínky ustanovení § 1087 odst. 1 respektive, zda se část pozemku odděleného z pozemku p. č. , hodnota, označená jako p. č. , hodnota, , hodnota, stala vlastnictvím žalobců.6. Z informace z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné k pozemkové parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavební objekt č. p. , hodnota, , vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, .7. Z informace z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemkové parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavební objekt , hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, .8. Ze stavebního povolení ze dne 3. ledna 2005 vydaného MÚ v , adresa, , odborem výstavby má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, odbor výstavby povolil stavbu – vybudování sociální zařízení pro klienty letní zahrádky hotelu „, název, “ rozšíření zázemí hotelové kuchyně o pohotovostní WC pro zaměstnance a hrubou úpravu zeleniny. V rozhodnutí je uvedeno, že účastníci stavebního řízení v rámci řízení neuplatnili žádné námitky. Z rozhodnutí vyplývá, že jako účastník řízení byl veden i žalovaný. Na č. l. 158 spisu je doložka právní moci, podle které mělo rozhodnutí o stavebním povolení nabýt právní moci 29. ledna 2005.9. Z projektové dokumentace přístavby sociálního zařízení pro zahrádku, rekonstrukce kuchyně hotelu , název, – uložení stropního systémů MIAKO, č.l. 143-144 má soud za prokázané, že mimo jiných podmínek pro uložení tohoto stropního systému byla také nezbytnost uložení nosníků na nosném zdivu vždy minimálně 140 mm. Z další projektové dokumentace soud nezjistil, že by projektová dokumentace předpokládala přesah stropních nosníků ve větším rozsahu, než jak uvádí shora uvedená konstrukce stropu.10. Z územního rozhodnutí ze dne 12. listopadu 2009 má soud za prokázané, že MÚ , adresa, odbor výstavby vydal rozhodnutí o umístění stavby, a to přístavby vstupu, úpravy parkoviště a stavební úpravy hotelu „, název, “ na pozemkové parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z tohoto rozhodnutí není zřejmé, zdali byl obeslán také právní předchůdce žalovaného či nikoliv.11. Z dílčího kolaudačního rozhodnutí ze dne 7. května 2010 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odboru výstavby povolil užívání část stavby – přístavby kuchyně a sociální zařízení pro hotel „, název, “ na pozemku pozemkové parc. č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z tohoto rozhodnutí nevyplývá, že by bylo zasíláno k rukám právního předchůdce žalovaného.12. Ze stavebního povolení ze dne 6. srpna 2010 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odbor výstavby povolil stavbu – přístavbu vstupu, úpravy parkoviště a stavebních úprav hotelu „, název, “ na pozemkové parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z obsahu rozhodnutí vyplývá, že žalovaný v rámci řízení o povolení stavby uplatnil své námitky a o těchto námitkách bylo rozhodnuto.13. Z rozhodnutí Krajského úřadu , adresa, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 22. 12. 2010 má soud za prokázané, že Krajský úřad , adresa, zrušil rozhodnutí MÚ v , adresa, odboru výstavby ze dne 6. 8. 2010 a věc vrátil Městskému úřadu v , adresa, odboru výstavby k novému projednání. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že právní předchůdce žalovaného nesouhlasil se stavebními úpravami hotelu „, název, , adresa, , neboť bez jeho předchozího souhlasu žalobci využívají jeho dům č. p. , hodnota, . Odvolací orgán uložil , právnická osoba, v , adresa, , odboru výstavby zabývat se odvolacími důvody, které právní předchůdce žalovaného v tomto odvolání uplatnil. Výslovně zmínil zejména výstavbu části jižní stěny kavárny navázanou na hraniční zeď, Anonymizováno14. Z rozhodnutí dodatečného povolení stavby ze dne 16. ledna 2017 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí dodatečně povolil stavbu přístavby vstupu a nástavby a stavebních úprav hotelu „, název, , adresa, .15. Z rozhodnutí Krajského úřadu , adresa, , odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 25. 4. 2017 má soud za prokázané, že tento odvolací orgán rozhodl o odvolání právního předchůdce žalovaného tak, že rozhodnutím MÚ v , adresa, odboru výstavby a životního prostředí ze dne 16. ledna 2017 zrušil a vrátil věc Městskému úřadu v , adresa, odboru výstavby a životního prostředí k novému projednání. Odvolací orgán vytkl Městskému úřadu v , adresa, , odboru výstavby a životního prostředí že zůstává otázkou, zdali předmětem územního řízení byla i nástavba druhého nadzemního podlaží s oknem při hranici pozemku žalovaného a zda je vůbec územní rozhodnutí platné. Z okolnosti vyplynulo, že územní rozhodnutí o umístění stavby zřejmě platilo pouze 2 roky a nebylo zjištěno, že by byla jeho platnost delší než 2 roky. Dále Krajsky úřad , adresa, vytýká Městskému úřadu v , adresa, skutečnost, že není zřejmé, kterým konkrétním rozhodnutím z roku 2004 byla povolena stavba obsahující železobetonový strop nad společenským sálem hotelu „, název, “ a není ani patrno, kterým rozhodnutím byla stavba obsahující železobetonový strop zkolaudována.16. Z rozhodnutí o přerušení řízení ze dne 15. listopadu 2017 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí rozhodl tak, že přerušil řízení o dodatečném povolení na stavbu do doby skončení soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 6 C 164/2017.17. Z rozhodnutí MÚ v , adresa, ze dne 13. února 2019 má soud za prokázané, že