13 C 81/2024-30 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 67 500 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a žalobcem byla dne 2. 3. 2022 uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, na základě které, byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s pevně dohodnutým úrokem ve výši 20 000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal žalobci vrátit v 10 pravidelných měsíčních splátkách po 7 500 Kč, počínaje dnem 1. 6. 2022. Žalobce dále tvrdil, že toto poskytnutí uvedené zápůjčky žalovaný potvrdil na listině nazvané jako „Směnka vlastní“ vystavené dne 2. 3. 2022. Vzhledem k formálním vadám listiny žalobce označuje tuto listinu za tzv. jiný dlužní úpis ve smyslu § 1952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný uhradil dne 2. 8. 2022 žalobci první splátku ve výši 7 500 Kč. Zbývající splátky nehradil řádně a včas a dluh nezaplatil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Smlouvou o zápůjčce ze dne 2. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem ústní smlouvu o zápůjčce na základě, které byla poskytnuta zápůjčka ve výši 55 000 Kč předaná v hotovosti. Smluvní strany si dále sjednaly úrok za poskytnutí zápůjčky ve výši 20 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s úrokem žalobci vrátí, a to v 10 pravidelných měsíčních splátkách po 7 500 Kč, počínaje dnem 1. 6. 2022. Tuto ústní smlouvu o zápůjčce, včetně závazku k jejímu vrácení potvrdil žalovaný na listině nazvané jako „Směnka vlastní“.4. Z předložené komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 17. 7. 2023 a 3. 10. 2023 bylo soudem zjištěno, že žalovaný se žalobcem komunikoval ohledně termínu splatnosti.5. Z předloženého potvrzení o provedené transakci bylo soudem zjištěno, že žalobci přišla dne 2. 8. 2022 od žalovaného na účet platba ve výši 7 500 Kč.6. Výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o zápůjčce.7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel se žalobcem ústní smlouvu o zápůjčce na základě, které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 55 000 Kč. Tuto ústní smlouvu o zápůjčce žalovaný potvrdil na listině nazvané jako „Směnka vlastní“, přičemž tato směnka nesplňuje formální náležitosti dle § 75 z. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Z této listiny vyplývá, že se žalovaný zavázal v určité době zaplatit žalobci částku 75 000 Kč a svůj dluh tak touto listinou žalovaný uznal. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně s pevně dohodnutým úrokem ve výši 20 000 Kč vrátit formou 10 pravidelných měsíčních splátek po 7 500 Kč, počínaje dnem 1. 6. 2022. Žalovaný následně dne 2. 8. 2022 zaslal na účet žalobce první splátku ve výši 7 500 Kč. Zbývající část dluhu řádně nesplácel. Dle žalobce žalovaný ze smlouvy dluží částku v celkové výši 67 500 Kč. Žalobce následně dne 9. 6. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil.8. Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 1970 z. č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8procentních bodů.11. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobce jako zapůjčitel splnil svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce tím, že přenechal žalovanému-vydlužiteli peněžní prostředky a sjednal si se žalovaným úrok. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce vrátit zápůjčku splnil pouze částečně, kdy žalobci uhradil pouze 7 500 Kč. Podle § 1932 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na úroky z prodlení, poté na úroky, a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Protože soud nezjistil, že by bylo mezi účastníky dohodnuto něco jiného, soud započetl zaplacenou částku ve výši 7 500 Kč na úrok sjednaný mezi stranami. Ve zbývající části žalovaný svůj závazek vrátit zápůjčku nesplnil, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a přiznal žalobci také zákonný úrok z prodlení.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 344,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 500 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 910 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 450 Kč ve výši 2 194,50 Kč.