3 C 231/2024-54 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 3. 9. 2024 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se splacení půjčky. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 21. 3. 2011smlouvu o půjčce č., hodnota, . Na tomto základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. To žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Zároveň se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 16720 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky a za hotovostní inkaso splátek. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se zavázal uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 612 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Celkem splatil pouze 8044 Kč. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky nejpozději 14. 5. 2012. Protože dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená půjčka dále dohodnutým úrokem a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to vždy od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Žalobce tedy žádal zaplacení celkové dlužné částky ve výši 76948,32 Kč sestávající z dlužné jistiny a dlužné částky poplatku 28676 Kč, 21% úroků kapitalizovaných částkou 31159,09 Kč za dobu do 27. 9. 2023, 7,5% úroků z prodlení kapitalizovaných částkou 15618,74 Kč za stejnou dobu, a dále úroku ve výši 21 % p. a. z 15618,74 Kč jdoucího od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,5 % p. a. z 15618,74 Kč jdoucího od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Tato tvrzení žalobce doložil smlouvou o zápůjčce a jejími smluvními podmínkami a rozpisem splátek.3. Dále žalobce tvrdil, že je právním nástupcem původního věřitele, když ten mu postoupil svoji pohledávku. Postoupení bylo oznámeno žalovanému. To doložil postupní smlouvou.4. Posuzovaný případ je sporem na základě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobce splnil smluvenou povinnost a poskytl žalovanému zápůjčku. Žalovaný porušil svoji povinnost, když včas nevrátil zapůjčenou částku ani nezaplatil dohodnutou odměnu (úroky a poplatky). Žalovaný je v prodlení se zaplacením, proto má povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení. Proto soud vyhověl žalobě. Žalobce prokázal, že původní věřitel splnil zákonnou povinnost (podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění) posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka ještě před uzavřením smlouvy, když se nespolehl pouze na informace poskytnuté žalovaným a zaneseným v zákaznické kartě (mzda 15000 Kč, nájemné 3500 Kč měsíčně, nebyl zadlužen), ale vyžádal si od něho i průkaz totožnosti, pracovní a nájemní smlouvu. Proto by soud na smlouvu hleděl jako na smlouvu platnou i ve smyslu aktuální judikatury vyšších soudů, vyjádřené, například, v rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne 27. 4. 2021, č. j. 47 Co 56/2021-80: Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nelze však přehlédnout, že právní úprava účinné v době uzavření smlouvy nesankcionovala event. nesplnění takové povinnosti neplatností smlouvy. Právní nástupnictví žalobce bylo doloženo postupní smlouvou a vyrozuměním žalovaného o tomto postupu.5. Právní předchůdce žalobce splnil svoji povinnost, když poskytl žalovanému zápůjčku. Žalovaný porušil svoji povinnost, když nesplácel dohodnuté splátky. Žalovaný je v prodlení se zaplacením. Proto žalobci vznikl nárok i na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Pohledávka byla postoupena žalobci. Proto soud vyhověl žalobě.6. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.7. V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do 10 000 Kč .... 200 Kč, 2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč … 300 Kč, 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč ... 500 Kč. Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu)8. Žaloba se soudu jeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu.9. Za tarifní hodnotu soud považuje 28676 Kč (dlužnou jistinu a poplatky, bez kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení). Zástupce žalobce účelně vykonal 3 úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby u soudu. Písemné vyjádření z 22. 11. 2024 soud nepovažuje za účelně provedený úkon. Náleží mu odměna ve výši 3x 300 Kč. Podle ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh ve výši 3 x 100 Kč. Dále mezi náklady řízení náleží 21 % daň z přidané hodnoty, kterou je povinen zástupce zaplatit z odměny a náhrad, a zaplacený soudní poplatek 1148 Kč. Celkové náklady řízení na straně žalobce tak odpovídají 2600 Kč. Taková náhrada byla žalobci přiznána.10. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu).11. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).12. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150