7 C 36/2024-44 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 21. 11. 2023, zaplacení žalované částky, neboť se žalovaným uzavřel dne 1. 4. 2022 smlouvu o hotovostním úvěru č. 1012050122 (viz čl. 7), na jejímž základě poskytl žalovanému 90 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 208 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku ve výši 5,99 % ročně. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 800 Kč. Žalovaný zaplatil splátky pouze za období od 10. 5. 2022 do 10. 6. 2023 a tím, že dále nesplácel, se dopustil porušení smluvních povinností, a proto žalobce k 13. 9. 2023 úvěr zesplatnil. Ke dni zesplatnění úvěru tvořil dluh žalovaného 81 071,95 Kč a nesplacený smluvní úrok z úvěru ve výši 1 250,46 Kč. Ke dni podání žaloby činil celkový dluh žalovaného 82 322,41 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 81 071,95 Kč a nesplaceného smluvní úroku z úvěru ve výši 1 250,46 Kč, smluvní úrok ve výši 5,99 % ročně z částky 81 071,95 Kč jdoucím od 13.9.2023 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 81 071,95 Kč jdoucí od 17. 11. 2023 do zaplacení.Před poskytnutím úvěru, žalobce posuzoval schopnost žalovaného úvěr splatit, když získané informace od žalovaného ověřil za použití nezávisle ověřitelných údajů.V průběhu řízení, ale ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu co do částky 81 071,95 Kč s 5,99 % ročním úrokem z částky 79 860,27 Kč jdoucím od 3. 4. 2024 do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení z částky 79 860,27 Kč jdoucím od 3. 4. 2024 do zaplacení, s 5,99 % ročním úrokem z částky 1 211,68 Kč jdoucím od 22. 4. 2024 do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení z částky 1 211,68 Kč jdoucím od 22. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 250,46 Kč a s 5,99 % ročním úrokem v celkové výši 1 993,59 Kč z dlužné jistiny od zesplatnění úvěru do zaplacení jistiny, zpět s tím, že žalovaný 3. 4. 2024 uhradil na svůj dluh 81 072 Kč a dne 22. 4. 2024 částku 3 244 Kč. Soud řízení dle § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastavil (výrok I).Po započtení uvedené úhrady zbývá žalovanému k úhradě pouze příslušenství úvěru od jeho zesplatnění v celkové výši 7 150,53 Kč (celková částka příslušenství od zesplatnění úvěru ve výši 9 144,32 Kč ponížena o úhradu ve výši 1 993,59 Kč ze dne 22. 4. 2024).Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému peněžní plnění, ale žalovaný své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušil, neboť řádně a včas poskytnutý úvěr nesplatil. Proto soud vyhověl i v části žaloby požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení již v kapitalizované výši, tj. v částce 7 150,73 Kč a uložil žalovanému tuto částku žalobci uhradit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Důvodnost podání návrhu je zde třeba uvažovat procesně (z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce). Návrh je tedy podán z tohoto hlediska důvodně i tehdy, jestliže žalovaný uspokojil žalobce, ačkoliv k tomu neměl právní povinnost. V projednávané věci vzal žalobce zčásti žalobu zpět pro chování žalovaného, který mu část dlužné částky zaplatil po podání žaloby, tedy požadavek žalobce splnil až po podání žaloby a na žalobu je tak nahlíženo, že byla podána důvodně a žalovaný má povinnost hradit náklady řízení a dále dle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve zbytku žaloby, po částečném zpětvzetí, byl žalobce úspěšný, a i proto mu soud přiznal náklady řízení v částce 1 600 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení (snížený po částečném vrácení) v částce 1 000 Kč a paušální náhrady za dva úkony po 300 Kč, celkem tedy 1 600 Kč (výrok III).O vrácení soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění zákona č. 218/2011 Sb., podle kterého vrátí soud z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Je-li tedy soudní poplatek jako v daném případě vyšší než 1 000 Kč, avšak 20 % z něj nepřesáhne 1 000 Kč, vrátí soud navrhovateli částku přesahující 1 000 Kč, což v projednávané věci představuje 2 244Kč, když soudní poplatek činil 3 244 Kč dle pol. 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb.