7 C 37/2024-78 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 21. 11. 2023, zaplacení žalované částky z titulu nesplaceného úvěru, který žalované poskytl právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , na základě smlouvy o úvěru , Anonymizováno, půjčka, uzavřené dne 30. 10. 2018 (viz čl. 22) ve výši 40 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 13,9 % a poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úrokového účtu a případně další poplatky, např. za upomínání ve výši podle smlouvy a sazebníku banky. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, sjednané úroky a poplatky splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaná, ale své závazky ze smlouvy porušila zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, úroků a vyčíslených poplatků. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva a dopisem ze dne 26. 11. 2020 ukončil poskytování úvěru a úvěr zesplatnil k 26. 11. 2020. Dále uplatil právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 29 043,53 Kč byla žalovaná povinna uhradit neprodleně, ale dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 s účinností k 22. 11. 2021 (viz čl. 5), byla pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 11. 2021 (viz čl. 10) zaslaným dne 9. 12. 2021 a pohledávka za žalovanou ke dni postoupení, tj. k 22. 11. 2021, činila 30 837,05 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku ničeho zaplaceno a žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 26 588,24 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 900 Kč, tj. žalovaná částka ve výši 27 488,24 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 1 555,29 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 793,52 Kč, úroků ve výši 13,9% z dlužné jistiny úvěru ve výši 26 588,24 Kč jdoucích od 27. 11. 2020 do zaplacení a 8,25% zákonných úroků z prodlení z dlužné částky ve výši 27 488,24 Kč jdoucích od 25. 11. 2021. Právní předchůdce žalobce při poskytování úvěru žalované posuzoval její úvěruschopnost, a to z doložených příjmů žalované, které v době žádosti o poskytnutí úvěru činily 12 828 Kč měsíčně, z její mzdy nebyly prováděny žádné srážky, žalovaná nebyla ve zkušební době, bydlela u rodičů a neměla žádné vyživovací povinnosti. Dále právní předchůdce žalobce kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MV ČR a další.2 V průběhu řízení, ale ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět co do částky 27 488,24 Kč, kterou žalovaná po podání žaloby uhradila a soud řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. (výrok I).3 Žalobce ke dni platby vyčíslil úrok z prodlení z jistiny na částku 5 896,24 Kč a úrok z úvěru na částku 13 335,53 Kč a platbu žalované započet na zůstatek kapitalizovaného úroku z úvěru ke dni postoupení ve výši 1 555,29 Kč, na vyčíslený úrok z úvěru ke dni platby ve výši 13 335,53 Kč a na jistinu ve výši 12 597,42 Kč.4 Žalovaná přislíbila dlužnou částku splácet a doplnila, že se v minulosti jednalo o její první půjčku.5 Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.6 Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7 Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalované dohodnutou částku ve výši 40 000 Kč. Naopak žalovaná své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušila, neboť řádně a včas nesplatila všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovanou dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalované povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce, a to ve splátkách, když žalovaná má ještě další závazky, ale pod ztrátou výhody splátek, tj. pokud žalovaná nesplatí řádně byť je jedinou splátku stává se splatným celý dluh najednou. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8 O nákladech řízení bylo rozhodováno dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Důvodnost podání návrhu je zde třeba uvažovat procesně (z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce). Návrh je tedy podán z tohoto hlediska důvodně i tehdy, jestliže žalovaný uspokojil žalobce, ačkoliv k tomu neměl právní povinnost. V projednávaní věci vzal žalobce žalobu částečně pět pro chování žalované, která mu část dlužné částky zaplatila po podání žaloby a na žalobu v této části nahlíženo, že byla podána důvodně. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože soud ve zbytku žaloby, po jejím částečném zpětvzetí, vyhověl, přiznal soud žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 454,90 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 1 100 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby a náhrady k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., odměny advokáta za 4,5 úkonu právní služby (4,5x 2 220 Kč a 5x 300) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (tři písemná podání ve věci samé a účast na jednání dne 1. 7. 2024 a za účast na jednání dne 9. 5. 2024, které bylo odročeno bez projednání za 1 110 Kč) a 21% DPH ve výši 2 664,90 Kč.