7 C 51/2024-77 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 9. 1. 2024, zaplacení žalované částky z titulu nesplaceného úvěru, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , který se žalovaným uzavřel smlouvu o bankovních produktech a službách (viz čl. 7) na základě, které se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout bankovní produkty a služby. Konkrétně se právní předchůdce žalobce zavázal pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet č. , č. účtu, , provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce svěřit peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednaného v dispozicích smlouvy, udržovat na účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku a platit za vedení účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Dále se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým žalovanému umožnil přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě (viz čl. 5) a žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem, kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce využil svého práva a v souladu se smlouvou převedl 26. 8. 2022 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 34 449,75 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, (viz čl. 40), a to za účelem jeho uhrazení. Žalovaný ani tak svou povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Právní předchůdce žalobce proto prohlásil úvěr za okamžitě splatný v celé výši k 1. 3. 2023. Právní předchůdce žalobce při schvalování poskytnutí úvěru žalovanému vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, potvrzením od zaměstnavatele o příjmu žalovaného, dále byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík. Smlouvou o postoupení pohledávek s datem úplaty dne 18. 9. 2023 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, (viz na čl. 27) a tato pohledávku postoupila na žalobce (viz smlouva na čl. 20). Před podáním žaloby žalovaný uhradil 1. 12. 2023 částku ve výši 750 Kč, kterou žalobce započetl na dlužnou jistinu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 29 497,30 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 800 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 175,25 Kč.Protože byl žalovaný k nařízenému jednání řádně předvolán a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplácel. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 3 430 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 252 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 500 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH ve výši 378 Kč.