7 C 82/2024-46 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 10. 1. 2024, zaplacení žalované částky z titulu nezaplacení úvěru, který žalobce žalované poskytl dne 25. 4. 2023 převodem z bankovního účtu na účet žalované č. , č. účtu, pod var. symbolem , tel. číslo, ve výši 7 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 25.4.2023 (viz čl. 27). Žalobce požaduje po žalované žalovanou částku sestávající z nesplacené jistiny ve výši 7 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 2 800 Kč, zákonného úroku z prodlen a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaná v prodlení v kapitalizované výši 791 Kč (celkem 10 591 Kč). Žalovaná se zavázala úvěr splácet kdykoli během trvání smlouvy a každý měsíc měla splácet úrok přirostlý za uplynulé období. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobcem opakovaně upomínána. Dopisem ze dne 25. 8. 2023 (viz čl. 7) byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 28. 8. 2023 a vyzvána jeho úhradě, ale bezvýsledně.Schopnost splácet poskytnutý úvěr si žalobce u žalované ověřil výpisy z jejího bankovního účtu (viz čl. 8-20) a výplatními listy. Dále žalobce žalovanou lustroval ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI.Protože byla žalovaná k nařízenému jednání řádně předvolána a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalované dohodnutou částku. Naopak žalovaná své smluvní povinnosti z těchto závazků porušila, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatila. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalované úroky a zákonné úroky z prodlení, na které věřiteli vznikl nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 2 252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH ve výši 252 Kč.