3 C 154/2025-83 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 24. 4. 2025 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se splacení úvěru.2. Tvrdil, že žalovaný požádal původního věřitele , právnická osoba, . o konsolidaci úvěrů ve výši 350 000 Kč. Dne 15. 11. 2017 spolu uzavřeli úvěrovou smlouvu. Původní věřitel poskytl žalovanému dohodnutých 350000 Kč, z toho část na úhradu jeho dřívějších závazků a část převodem na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku a zaplatit mu dále dohodnutý úrok 9,9 % p. a. a bankovní poplatky, vše pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný nesplácel včas a řádně, a tak původní věřitel sesplatnil úvěr dohodnutým způsobem (dopisem ze dne 3. 10. 2023). Žalobce je právním nástupcem původního věřitele, když ten mu postoupil svoji pohledávku smlouvou ze dne 19. 6. 2024, s účinností ke dni 21. 6. 2024. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 12. 7. 2024.3. Žalovaný potvrdil uzavření úvěrové smlouvy i poskytnutí úvěru 350000 Kč. Namítl však, že původní věřitel nesplnil zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka ještě před uzavřením smlouvy. Proto je úvěrová smlouva neplatná. Žalovaný postupně splatil původnímu věřiteli 281776,07 Kč, a to 1.795 Kč dne 15.11.2017, 5.015,92 Kč dne 18.12.2017, 5.015,92 Kč dne 18.1.2018, 5.015,92 Kč dne 19.2.2018, 5.021,27 Kč dne 23.3.2018, 5.015,92 Kč dne 18.4.2018, 5.015,92 Kč dne 18.5.2018, 502,81 Kč dne 18.6.2018, 4.516,26 Kč dne 21.6.2018, 5.015,92 Kč dne 18.7.2018, 5.015,92 Kč dne 20.8.2018, 2.756,13 Kč dne 18.9.2018, 2.261,47 Kč dne 21.9.2018, 4.730,38 Kč dne 18.10.2018, 285,61 Kč dne 19.10.2018, 5.015,92 Kč dne 19.11.2018, 5,20 Kč dne 18.12.2018, 263,58 Kč dne 19.12.2018, 4.749,42 Kč dne 20.12.2018, dále vždy 5.015,92 Kč ve dnech 18.1.2019, 18.2.2019, 18.3.2019, 18.4.2019 a 20.5.2019, dále 1,90 Kč dne 18.6.2019, 5.017,71 Kč dne 21.6.2019, 20,40 Kč dne 18.7.2019, 1.973,84 Kč dne 12.9.2019, 3.116,04 Kč dne 10.10.2019, 600 Kč dne 10.10.2019, 3.483,96 Kč dne 10.10.2019, 1.604,02 Kč dne 22.10.2019, 600 Kč dne 22.10.2019, 5.058,76 Kč dne 22.10.2019, 37,22 Kč dne 22.10.2019, 5.001 Kč dne 13.11.2019, 10,46 Kč dne 3.1.2020, 779,21 Kč dne 3.1.2020, 4.316,90 Kč dne 22.1.2020, 5.060,02 Kč dne 22.1.2020, 5.020,96 Kč dne 22.1.2020, 168,30 Kč dne 18.2.2020, 4.711,45 Kč dne 18.6.2020, 288,71 Kč dne 19.6.2020, 600 Kč dne 19.6.2020, dále vždy 4.311,29 Kč ve dnech 19.6.2020, 24.6.2020 a 24.6.2020, dále 6.289,60 Kč dne 1.4.2021, 600 Kč dne 1.4.2021, 5.011,40 Kč dne 1.4.2021, 19,08 Kč dne 9.4.2021, 3.605,94 Kč dne 8.6.2021, 600 Kč dne 8.6.2021, 3.195,40 Kč dne 7.7.2021, 600 Kč dne 7.7.2021, 3.203,82 Kč dne 18.8.2021, 598,64 Kč dne 18.8.2021, 1,36 Kč dne 15.10.2021, 3.222,18 Kč dne 15.10.2021, 1.776,46 Kč dne 15.10.2021, 1.433,82 Kč dne 18.11.2021, 566,18 Kč dne 18.11.2021, 2.653,59 Kč dne 17.12.2021, 546,41 Kč dne 17.12.2021, 2.670,72 Kč dne 10.1.2022, 512,02 Kč dne 10.1.2022, 2.718,60 Kč dne 18.2.2022, 781,40 Kč dne 18.2.2022, 2.448,42 Kč dne 16.3.2022, 3.203,92 Kč dne 16.3.2022, 3,26 Kč dne 17.3.2022, 3.225,98 Kč dne 3.5.2022, 274,02 Kč dne 3.5.2022, 325,98 Kč dne 17.5.2022, 3.210 Kč dne 17.5.2022, 3.201,54 Kč dne 7.6.2022, 600 Kč dne 7.6.2022, 3.211,76 Kč dne 15.7.2022, 590,24 Kč dne 15.7.2022, 9,76 Kč dne 26.7.2022, 3.191,24 Kč dne 26.7.2022, 1,18 Kč dne 12.9.2022, 3.209,82 Kč dne 12.9.2022, 2,92 Kč dne 16.9.2022, 3.235,54 Kč dne 1.11.2022, 600 Kč dne 1.11.2022, 1.164,46 Kč dne 1.11.2022, 2.057,71 Kč dne 2.12.2022, 3.198,29 Kč dne 2.12.2022, 1,25 Kč dne 28.12.2022, 3.194,74 Kč dne 28.12.2022, 4,01 Kč dne 28.12.2022, 595,99 Kč dne 17.1.2023, 2.000,- Kč dne 21.2.2023, 1.226,92 Kč dne 1.3.2023, 600 Kč dne 1.3.2023, 3.195,94 Kč dne 1.3.2023, 3.253,54 Kč dne 16.5.2023, 446,46 Kč dne 16.5.2023, 153,54 Kč dne 7.7.2023, 3.278,74 Kč dne 7.7.2023, 600 Kč dne 7.7.2023, 3.242,74 Kč dne 7.7.2023, 3.194,98 Kč dne 7.7.2023, 1.640 Kč dne 3.10.2023, 8.075,74 Kč dne 3.10.2023, 10.000 Kč dne 28.12.2023 a 7.000 Kč dne 1.3.2024. Navrhl, aby soud vyhověl žalobě pouze pro zbývajících 68223,93 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z téže částky jdoucím od 26. 6. 2024 do zaplacení a aby ji ve zbytku zamítl.4. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku)5. Nebylo sporu o obsahu úvěrové smlouvy. I ze smlouvy samé soud ověřil tvrzení žalobce o výši a splatnosti úvěru, výši úroků, o oprávnění banky účtovat klientovi bankovní poplatky a oprávnění k sesplatnění nespláceného úvěru. Poskytnutí úvěru bylo rovněž nesporné. Soud ověřil z výpisu z tabulky umoření vytvořené původním věřitelem. Dále z ní plyne, že žalovaný splácel úvěr až do 3. 10. 2023, celkem zaplatil 264776,07 Kč. Žalovaný doložil dvěma doklady o bezhotovostním převodu, že poté ještě zaplatil původnímu věřiteli 10000 Kč (26. 12. 2023) a 7000 Kč (1. 3. 2024).6. Žalobce tvrdil, že původní věřitel splnil zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka ještě před uzavřením smlouvy, když se nespolehl pouze na informace poskytnuté žalovaným, ale prověřil si jeho osobní a majetkové poměry i v insolvenčním rejstříku, bankovním a nebankovním registru klientských informací, platnost průkazu totožnosti v rejstříku ministerstva vnitra.Tvrdil, že banka (tj. původní věřitel) vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 5.11.2017, avšak nezůstala jen při tom. Žalovaný jí sdělil, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám, žije u rodičů. Vedle toho jí doložil potvrzení o výši přijmu ze dne 2. 8. 2017, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný byl od 11. 11. 2015 na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník ve společnosti , právnická osoba, ., že výše průměrného čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila 25 799 Kč, že výše hrubého příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců činila 339 507 Kč, že výše čistého přijmu žalovaného za posledních 12 měsíců činila 258 724 Kč, že ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, že žalovaný nebyl ve zkušení době a nebylo s ním vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Dále žalobce tvrdil, že při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Že výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Že z interních zdrojů zjistila, že vůči ní měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 000 Kč, a z externích zdrojů zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 13 020 Kč. Že celkový podíl na nákladech na bydlení odhadla na 25,00 %.7. To žalobce doložil žádostí o úvěr – z ní plyne důvod žádosti (konsolidace půjček) i soubor informací, které žalovaný sdělil bance o svých osobních a majetkových poměrech. Příjem žalovaného byl ověřen z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr (ze 4. 8. 2017). , právnická osoba, . sdělila soudu dne 17. 7. 2025, že při posouzení schopností žalovaného provedla i kontrolu v Insolvenčním rejstříku – zdali v něm nebyl žalovaný veden či zdali mu neskončila insolvence v nedávné době, dále kontrolu v bankovním a nebankovním registru klientských informací – zdali měl dluhy u jiných subjektů - a kontrolu platnosti průkazu totožnosti v databázi ministerstva vnitra. Dále banka připomněla, že měla přehled o pohybu peněžních prostředků na běžném účtu žalovaného, protože ten u ní měl běžný účet ještě před podpisem úvěrové smlouvy. To mělo význam při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Platební historií pak bylo doloženo splácení úvěru, jak je žalovaný podrobně popsal (viz výše).8. Žalovaný namítl, že výčet použitých podkladů je pouze demonstrativní a nedokládá posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Že není možné jednoznačně určit, odkud konkrétně (tj. z jakých konkrétních registrů či evidencí) původní věřitel čerpal informace pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ani jakým způsobem je zhodnotil a následně zasadil do celkového kontextu posouzení úvěruschopnosti žalovaného. (Tj. jde o námitku generálních zjištění.) Dále namítl, že ani negativní výpis úvěrových registrů a evidencí (tj. výpisem s negativním záznamem), nemá dostatečnou vypovídající hodnotu, protože nijak nedokládá příjmy a výdaje žalovaného. I tak byl věřitel v tomto směru odkázán pouze na ty údaje, které o sobě žalovaný sdělil. A ty nebyly podloženy reálnými údaji o příjmech a výdajích žalovaného. Dále namítl, že žalobce nedoložil, zdali snad původní věřitel v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného nahlédl například také do centrální evidence exekucí, když takový výpis by měl výrazně vyšší vypovídající hodnotu a umožnil by původnímu věřiteli lepší přehled o majetkových poměrech žalovaného. Ověření dokladu totožnosti v rámci databáze neplatných dokladů pak označil za bezvýznamné pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dále namítl, že původní věřitel