63 C 3/2025-78 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 472 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný následně smluvní podmínky úvěru neplnil, a proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Současně se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni pro případ prodlení se splacením nové jistiny úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, maximálně však do výše součinu čísla 0,5 a poskytnuté výše úvěru či částky 200 000 Kč. Žalobkyně po žalovaném požadovala i úhradu zákonného úroku z prodlení jdoucího ze žalované částky od 28. 9. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . ze dne 27. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit a zaplatit i úroky ve výši 57,32 % ročně. Celkovou částku 128 304 Kč se zavázal uhradit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 2 673 Kč. Pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky po dobu 30 dnů, vznikala mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý takový případ prodlení. Kdyby žalovaný nezaplatil jakoukoli splátku nebo její část po dobu delší než 65 dnů, bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru, a to jak jistiny, tak i běžných úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění, z čehož se stávala nová jistina úvěru. Tu byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den, v němž došlo k zesplatnění. Pokud by žalovaný nezaplatil žalobkyni tuto částku, vznikala mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do jejího úplného uhrazení.5. Z přípisu o zesplatnění ze dne 27. 8. 2023 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění celého dluhu z úvěru, neboť došlo k prodlení s úhradou splátky úvěru v délce 65 dní. Současně vyzvala žalovaného k úhradě částky 53 604 Kč skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 45 029,31Kč, s dlužných přirostlých úroků ve výši 6 376,78 Kč, z neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč, z dlužných nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 200 Kč.6. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 7. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 9 576 Kč s příslušenstvím. Pro úhradu této částky poskytla žalovanému lhůtu 15 dnů ode dne odeslání této upomínky. Upomínka byla odeslána žalované doporučeným způsobem téhož dne, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu.7. Ze žaloby samotné vyplývá, že žalovaný na úhradu dluhu uhradil celkem 81 450 Kč.8. Zjištěné skutečnosti neobsahují rozpory, proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.9. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.12. V řízení bylo prokázáno, že ujednání úvěrové smlouvy o výši úroků je ve zjevně nepřiměřené výši 57,32 % ročně. Je třeba připomenout, že průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů pro domácnosti činila ke dni uzavření úvěru 8,53% p.a. Úvěrová smlouva je ve svém celku koncipována na úkor žalovaného coby spotřebitele tak, aby žalobkyně dosahovala z různých ujednání co možná nejvyšších zisků, ovšem bez reciprocity plnění vůči spotřebiteli. Jde o obchodní model, jaký žalobkyně cíleně používá a bez toho by smlouvu neuzavřela, jak již bylo obdobně konstatováno v rozhodnutích odvolacích soudů, a to např. v rozsudku Městského soudu v , Anonymizováno, sp. zn. 22 Co 197/2019 či Městského soudu v , adresa, Co 271/2020. Proto soud posoudil dané ujednání o smluvním úroku za rozporné s dobrými mravy ve smyslu § 580 občanského zákoníku, a tudíž neplatné. K této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.13. Žalovanému, z důvodu neplatné smlouvy, vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši poskytnutého úvěru, tedy ve výši 50 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný zaplatil žalobci celkem 81 450 Kč, má soud za to, že žalovaný žalobci bezdůvodné obohacení vydal, přičemž žalovaným uhrazená částka vysoce překračuje bezdůvodné obohacení, které mu vzniklo.14. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl.15. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kde kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který byl ve věci plně úspěšný, vůči tomu, který úspěšný nebyl. V dané věc byl zcela úspěšný žalovaný. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.