7 C 138/2025-24 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal svou žalobou uplatněnou u soudu dne 12. 6. 2025 zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce blíže specifikované ve výroku shora, v , Anonymizováno, , kterou účastníci vlastní každý v poměru jedné poloviny, a kterou nabyli na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 3. 2024 čj. 7 D 111/2024-46 v řízení o vypořádání pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, . Žalobce již, ale nemá zájem ve spoluvlastnictví se žalovaným setrvávat, když sám byt neužívá. Byt aktuálně užívá výlučně žalovaný k zajištění své bytové potřeby a žalobce do bytu nemá přístup. Na předžalobní výzvu žalovaný žalobci sdělil, že má zájem byt využívat jen na přechodnou dobu, maximálně do poloviny roku 2026, kdy bude mít zajištěno jiné bydlení a považuje za zbytečné si na tak krátkou dobu pronajímat jinou bytovou jednotku, když již vlastní podíl na této předmětné bytové jednotce. Žalobce, ale vzhledem k narušeným rodinným vztahům nemá jistotu, že žalovaný byt opravdu v polovině roku opustí, a proto navrhoval spoluvlastnictví k bytové jednotce zrušit a přikázat ji do výlučného vlastnictví žalovaného oproti povinnosti vyplatit žalobci odpovídající vypořádací podíl. V případě, že žalovaný nebude mít zájem nabýt předmětnou bytovou jednotku do svého výlučného vlastnictví, navrhoval nařídit její prodej.2. Žalovaný potvrdil, že bytovou jednotku užívá, ale žalobci každý měsíc zasílá 5 000 Kč coby platbu za nadužívání podílu na této bytové jednotce a dále platí veškeré poplatky spojené s užíváním bytové jednotky, včetně správy celé budovy. Tuto bytovou jednotku žalovaný hodlá užívat pouze dočasně, když aktuálně nemá k dispozici jinou možnost bydlení v , Anonymizováno, . Do budoucna však o tuto bytovou jednotku nemá zájem a nemá ani finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobci. Potvrdil, že avizoval, že bytovou jednotku chce využívat pouze do doby, než bude moci užívat rodinný dům, jehož předpokládaná doba dokončení je polovina roku 2026. Poté by bytovou jednotku vyklidil a ta může být prodána za nejvýhodnější cenu dosaženou v rámci inzerce v realitní kanceláři.3. Žalobce na podané žalobě setrval.4. Dle § 1141 odst. 1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků.5. Dle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.6. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.7. Dle § 1144 odst. 1 a 2 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc, ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly, odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.8. Dle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnicí rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.9. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.10. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Netvrdí-li a neprokazuje-li žalovaný, že žaloba o zrušení spoluvlastnictví byla podána v nevhodnou dobu nebo jen k jeho újmě, je na místě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není soud vázán návrhem na způsob vypořádání, a může tedy rozhodnout, že zrušení spoluvlastnicí bude vypořádáno i jiným než navrhovaným způsobem. Způsoby vypořádání mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí soud respektovat při svém procesním postupu. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci.11. Protože účastníci řízení nebyli schopni uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a žalovaný netvrdil, že jsou zde důvody pro zamítnutí žaloby, soud ve smyslu ustanovení § 1143 o. z. jejich spoluvlastnictví k nemovitosti zrušil a po přezkoumání všech možností, které vypořádání tohoto spoluvlastnictví k nemovitostem shora uvedeným nabízí, dospěl k závěru, že optimálním řešením je takové vypořádání, které je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, když byt již z logiky věci nelze reálně dělit a žádný ze spoluvlastníků nemá o bytovou jednotku zájem. Proto soud spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedené bytové jednotce zrušil a nařídil její prodej s tím, že výtěžek prodeje se rozdělí tak, že žalobci připadne jedna polovina výtěžku a žalovanému rovněž polovina výtěžku12. Protože se oba účastníci řízení svého práva na náhradu nákladů řízení vzdali, soud žádnému z nich právo na jejich náhradu nepřiznal.