7 C 99/2025-70 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 28. 2. 2025, zaplacení žalované částky z titulu nesplacení úvěru, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , na základě smlouvy o úvěru ze dne 15. 9. 2023 ve výši 150 606 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr právnímu předchůdci žalobce splácet v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroků z úvěru ve výši 12,75 % a poplatků za úkony související s poskytnutím a správou úvěru a za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany se dále ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku se žalovaný zavázal platit z nesplacených částek také úrok z prodlení a náklady spojení se správou úvěru v prodlení, tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky řádně včas nesplácel, právní předchůdce žalobce využil svého oprávněn a úvěr s účinností ke dni 3. 8. 2024 zesplatnil a vzniklo mu tak právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých jeho závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 3. 8. 2024. Žalovaný, ale právnímu předchůdci žalobce dlužnou částku neuhradil. Následně právní předchůdce žalobce svou pohledávku za žalovaným postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 na žalobce (viz čl. 8 a 19), což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným mu doporučeně dne 7. 10. 2024. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení 165 210,93 Kč, sestávající z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 158 223,10 Kč, připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 3 338 Kč a poplatků ve výši 3 649,83 Kč. Dále požaduje zaplacení úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky ve výši 3 194,11 Kč a příslušenství sestávající z úroků z prodlení a smluvních úroků.Právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru žalovanému, posuzoval jeho schopnost úvěr splácet tak, že vycházel z jeho příjmu, který činil 20 019 Kč měsíčně, což bylo ověřeno na základě příchozích transakcí na účet žalovaného, vedený u právního předchůdce žalobce. Dále bylo nahlédnuto do insolvenčního rejstříku a z informací z CBCB byla ověřena platební morálka žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, za nájem zaplatí 3 500 Kč měsíčně a je zaměstnán na dobu neurčitou.Protože byl žalovaný k nařízenému jednání řádně předvolán a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 15. 9. 2023 bylo zjištěno, že smluvní účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému 150 606 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit do 20. 8. 2031 formou měsíčních splátek po 3 219 Kč.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatil. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 66 742,37 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 6 609 Kč, odměny advokáta za 5 úkonů právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (6x 7 740 Kč a 2x 300 Kč a 4x 450 Kč) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného osobním automobilem advokáta k jednání dne 21. 7. 2025 z , adresa, a zpět za 257 Kč, náhrady za ztrátu času na cestě za 4 půlhodiny po 150 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 10 436,37 Kč.