11 C 82/2026-15 – Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr , částka, . Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, . Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, prohlásila celý dluh žalovaného včetně jeho příslušenství za splatný.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud e smlouvy ze dne , datum, zjistil, že žalovaný se žalobkyní uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku splatit ve splátkách po , částka, . Ve smlouvě byla sjednána odkazem na všeobecné obchodní podmínky i povinnost hradit poplatky podle sazebníku. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobkyně z důvodu neplacení pravidelných splátek žalobkyně prohlásila ke dni , datum, za splatný (byl zesplatněn). Žalobkyní tvrzená úvěruschopnost byla doložena faktem, že žalovaný po uzavření smlouvy 3 jednotlivé splátky uhradil. Dle tvrzení žalobkyně ta před uzavřením smlouvy komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci včetně, když žalobkyně konfrontovala informace získané od žalovaného s dostupnými údaji umožňující posoudit celkovou situaci žalovaného (SOLUS, Insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů, interní registry atd.).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 13,5 % měsíčně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a sjednaných poplatků.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně poplatků a smluvních úroků, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .