Okresní soud v Rokycanech 13 C 53/2026-18 – Smlouva o půjčce

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že předmětný dluh vyplývá ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČO , IČO, . Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, a se smluvním úrokem ve výši , částka, , a to ve lhůtě do , datum, , která byla následně dodatkem prodloužena do , datum, . Žalovaný však svoji povinnost uhradit svůj dluh ve sjednané lhůtě nesplnil. Za účelem ověření úvěruschopnosti byl žalovaný povinen doložit výplatní pásky za dva měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání a současně byl právním předchůdcem žalobkyně lustrován z veřejně dostupných databází. Na základě provedené lustrace nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši , částka, se žalobkyně vůči žalovanému domáhá touto žalobou zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomínala.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a nařízeného soudního jednání se bez omluvy nezúčastnil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného splatit tento úvěr jednorázově spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, a spolu s úrokem ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila dle smlouvy 6 304,61 %.4. Z formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně sdělil žalovanému informace o podmínkách poskytovaného úvěru.5. Z formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení a z dodatku ke smlouvě o půjčce soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný sjednali dodatek ke smlouvě upravující prodloužení lhůty pro splacení úvěru do , datum, .6. Z potvrzení o provedení transakce a z informace o vlastníkovi bankovního účtu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bezhotovostním bankovním převodem částku ve výši , částka, , a to dne , datum, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že původní věřitel, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně doručenky bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, .9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu citovaného zákona.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Na základě shora popsaného skutkového stavu za použití shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že je nutné právní jednání mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, spočívající v uzavření smlouvy o úvěru, posoudit jako smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Bylo tak zákonnou povinností právního předchůdce žalobkyně řádně splnit zákonný požadavek posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Věřitel totiž smí poskytnout úvěr spotřebiteli jen tehdy, pokud schopnost žadatele splácet poskytnutý úvěr řádně posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel (spotřebitel) bude schopen úvěr splácet. Smyslem a účelem zkoumání úvěruschopnosti je prevence proti zadlužování spotřebitelů, jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Důkazní břemeno ohledně řádného splnění zákonného požadavku posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru leželo v daném případě na žalobkyni, o čemž však žalobkyně nemohla být soudem poučena, jelikož se nařízeného jednání nezúčastnila. Žalobkyně sice v podané žalobě tvrdila, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet (prostřednictvím výplatních pásek za dva měsíce, výpisů z bankovního účtu nebo daňového přiznání žalovaného), avšak toto tvrzení nebylo prokázáno žádným důkazem, proto soud posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, a tedy odpadl právní důvod, pro který právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky.18. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy částku (jistinu) ve výši , částka, , přičemž dle tvrzení žalobkyně již uhradil částku v celkové výši , částka, . Proto soud tímto rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, (tj. , částka, – , částka, ) z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k předžalobní výzvě k plnění ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána poštou dne , datum, , přičemž podle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne , datum, , a v rámci které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Protože žalovaný žalobkyni ani na základě této předžalobní výzvy k plnění ničeho nezaplatil, dostal se ode dne , datum, do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění byla určena třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.19. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu s poukazem na výše uvedené právní hodnocení věci zamítl, a to pro nedůvodnost (viz výrok II. tohoto rozsudku).20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44 %). Celková výše nákladů tohoto řízení přitom činí , částka, a tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).