5 C 43/2026-15 – Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) dne , datum, s žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný spolu s navýšením ve výši , částka, zavázal splatit ve splátkách 13% z jistiny či , částka, . Žalovaný uhradil celkem , částka, .Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Co do skutkového zjištění soud odkazuje na žalobní tvrzení. RPSN činí 299,98 %, úroková sazba 147 % ročně. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána , datum, .Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud posoudil věc podle ustanovení o bezdůvodném obohacení s ohledem na nemravné podmínky smlouvy, podle kterých měl žalovaný spolu s jistinou hradit úroku ve výši 147 % ročně, tomu odpovídá RPSN téměř 300 %. Taková faktická výše úrokové sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Jestliže v daném období se úroková sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 10 % za jeden rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 40 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala téměř čtyřnásobek a z tohoto pohledu se výše faktického úroku poskytnutého úvěru jeví jako nepřiměřená (nemravná).Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o všech poplatcích s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku , částka, a dle tvrzení žalobkyně vrátil , částka, . Proto soud vyhověl žalobě pouze v části nevrácené jistiny se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po doručení předžalobní upomínky. Ve zbylé části žalobu zamítl.O nákladech řízení soud rozhodl v § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla úspěch ve věci částečný, zhruba poloviční.