Okresní soud v Rokycanech 5 C 46/2026-22 – Náklady řízení
Okresní soud v Rokycanech · 27. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
O co šlo
12.398 s přísl.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s odůvodněním, že se jedná o uhrazené náklady na léčení poškozeného , jméno FO, , kterému žalovaný ublížil na zdraví dne , datum, , za což mu byla uložena bloková pokuta. Žalovaný přes výzvu tyto náklady neuhradil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Oznámením o zranění osoby ze dne , datum, č. j. KRPP-130984-12/PŘ-2024-030811 je prokázáno, že žalovaný zaviněně ublížil na zdraví poškozeného tím, že jej fyzicky napadl. Za toto jednání byla žalovanému vystavena bloková pokuta č. B1298309. Regresní účet prokazuje, že náklady na léčení poškozeného v žalované výši uhradila žalobkyně.Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.Žalovaný způsobil svým protiprávním jednáním újmu, proto je povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku jako regresní náhradu pojišťovny uhrazené za jiného. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že výše uvedenou škodu způsobil a že dluh neuhradil, proto soud žalobě vyhověl jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .