10 C 181/2020-14 — Okresní soud v Semilech

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu [částka] s úrokem z prodlení tak, jak je uveden ve výroku I tohoto rozsudku. Zdůvodnění svého nároku opíral o tvrzení, že žalovaný se dne [datum] na lince metra B v rámci hromadné dopravy provozované žalobcem, nemohl prokázat kontrolorovi platným jízdním dokladem. Podle přepravních podmínek žalobce a příslušné právní úpravy je proto povinen zaplatit přirážku [částka] a neuhrazené jízdné [částka]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla doručována do vlastních rukou postupem uvedeným v ust. § 49 o. s. ř.; po celou dobu řízení byla procesně nečinný. Za podmínek upravených v ust. § 115a o. s. ř. soud o věci samé rozhodl bez jednání, jen na základě listinných důkazů. Po skutkové stránce soud učinil ze zápisu o přepravní kontrole závěr, že žalovaný byl dne [datum] pověřenou osobou žalobce kontrolován v dopravním prostředku žalobce, při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. V zápisu, který byl o kontrole sepsán, bylo obsaženo i poučení o způsobu úhrady dlužného jízdného a přirážky ve výši [částka] dle přepravních podmínek žalobce. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný použitím dopravního prostředku žalobce s ním uzavřel konkludentně přepravní smlouvu (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen o. z.) a vznikla mu povinnost k úhradě jízdného, kterou nesplnil. Žalobci vznikl oprávněný nárok na úhradu přirážky ve výši [částka], přičemž výše této přirážky nepřevyšuje nejvyšší přípustnou výměru danou zákonem o drahách (§ 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Zároveň je důvodný nárok žalobce na zaplacení dlužného jízdného, který podle přepravních podmínek žalobce činil k datu provedené kontroly nejnižší možnou částku [částka] Celkem je žaloba důvodná v plné výši nároku jistiny [částka]. Důvodným byl shledán i nárok na úrok z prodlení, a to podle § 1968 a § 1970 o. z. Žalovaný se nezaplacením částky [částka] dostal do prodlení, které nastalo dne následujícího po provedené kontrole, tj. dne [datum]. Od tohoto dne pak žalobci přísluší úrok z prodlení, jehož požadovaná výše nepřekračuje výši stanovenou právními předpisy (§ 1970 o. z., nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Ve věci úspěšnému žalobci bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.), které tvoří soudní poplatek [částka] a náklady právního zastoupení [částka] Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od [datum]. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po [částka] (celkem [částka]), dále o [částka] jako náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba – vždy po [částka], § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a), vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku [částka] (0,21 x 600 + 300)).