6 C 200/2021-18 — Okresní soud v Semilech

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím jakožto jízdného a přirážky k jízdnému z titulu smlouvy o přepravě osob, kterou žalovaná s žalobkyní uzavřela dne 20. 7. 2020, kdy cestovala hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a k žalobě samé se nevyjádřila. Žalovaná je státní občankou Ukrajiny, na území ČR má povolen trvalý pobyt a bydlí zde. S ohledem na tento mezinárodní prvek sporu soud posuzoval svou pravomoc k rozhodnutí ve věci podle čl. 48 odst. 5 Sdělení č. 123/2002 Sb. m. s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, dle kterého pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Protože žalovaná má pobyt na území ČR, jsou české soudy příslušné k rozhodnutí ve věci. Rozhodným právem pro posouzení věci je v souladu s čl. 48 odst. 2 Sdělení č. 123/2002 Sb. m. s. český právní řád, protože smlouva byla uzavřena na území ČR. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná byla kontrolována při cestě dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní dne 20. 7. 2020 v 7:22 hodin na lince metra B a neprokázala se platným jízdním dokladem. Jízdné činilo 24 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč O kontrole byl sepsán kontrolní zápis č. 15368461 a totožnost žalované byla zjištěna podle povolení k pobytu [číslo]. Dnem 22. 9. 2020 je datována předžalobní výzva k plnění adresovaná žalované. Její odeslání je prokázáno potvrzením poštovního přepravce. Tento skutkový stav soud posuzoval podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, dle kterého je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle Smluvních přepravních podmínek zaplatí cestující, který se neprokáže platným jízdním dokladem, přirážku 1 500 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem žalobkyně, čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Protože cestovala bez jízdního dokladu, vznikla jí povinnost zaplatit jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Žalovaná neprokázala, že by dluh uhradila, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby - § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 1 489 Kč. Žalovaná je povinna nahradit tyto náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.