10 C 113/2022-17 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení peněžitého plnění s příslušenstvím tak, jak je vše uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Podle tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným dne 1. 8. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách 3 314,78 Kč, spolu s úrokem 18,70% ročně a dalšími poplatky. Protože žalovaný neplatil splátky řádně a včas, stal se úvěr splatný dne 23. 1. 2020 a žalovaný dluží na jistině 60 000 Kč, dále do 28. 1. 2021 kapitalizované příslušenství - na úroku 5 360,67 Kč a na úroku z prodlení 5 782,71 Kč, na poplatcích 2 395 Kč. K dlužné jistině 60 000 Kč žalobkyně v řízení požadovala také úrok z prodlení 10% ročně a úrok z úvěru 18,70% ročně – vždy z částky dlužné jistiny od 29. 1. 2021. Aktivní legitimaci k podání žaloby dovozovala žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 1. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný. 3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 15. 7. 2022, č. j. 10 C 113/2022-12. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkové okolnosti. 5. Ze smlouvy o úvěru (dále případně jen Smlouva) bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 20. 9. 2019 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 60 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 24 měsíčních splátkách po 3 314,78 Kč počínaje dnem 20. 9. 2019. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 18,70% ročně. Dále byly sjednány poplatky za další případné čerpání úvěru prostřednictvím obchodního místa, sjednaného telefonem banky přečerpaného kartou atd. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru, Sazebník a Podmínky obsahující smluvní ujednání společná ke všem smluvním vztahům. Podle podmínek byla předchůdkyně žalobkyně oprávněná prohlásit úvěr za splatný při porušení smluvních povinností žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr. 6. Z obsahu historického výpisu úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 60 000 Kč dne 1. 8. 2019. Dohodnuté splátky 3 314,78 Kč měsíčně však nehradil řádně a včas, resp. v řízení netvrdil a neprokazoval opak, přičemž žalobkyně jaké právní nástupkyně úvěrujícího nemůže v řízení z hlediska zásad důkazního břemene prokazovat negativní skutečnost v podobě neplnění splátek úvěru žalovaným. Dále z výpisu z uvedeného úvěrového účtu soud zjistil, že ke dni 28. 1. 2021 (po zesplatnění úvěru ke dni 23. 1. 2020) činila neuhrazená jistina plnou výši poskytnuté jistiny úvěru tj. 60 000 Kč a dále kapitalizované příslušenství - na úroku 5 360,67 Kč a na úroku z prodlení 5 782,71 Kč, na poplatcích 2 395 Kč. 7. Dopisem ze dne 23. 1. 2020 sdělila předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že s ohledem na absenci řádných splátek i po zaslané upomínce prohlásila úvěr za splatný k uvedenému dni. Zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, který v dlužné jistině a úrocích z úvěru ke dni zesplatnění úvěru, stejně jako v poplatcích a nákladech na upomínání vyčíslila tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci odůvodnění. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky, datovaného dnem 2. 2. 2021 má soud za prokázané, že původní úvěrující oznámila žalovanému, že předmětnou pohledávku ze Smlouvy postoupila na žalobkyni, uvedla kontaktní údaje na žalobkyni a žádost, aby žalovaný veškeré peněžité plnění na úhradu dluhu zaslal již na účet žalobkyně specifikovaný v oznámení. 9. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále citované právní úpravy. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokut postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že mezi předchůdkyní žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, ve které se úvěrující zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 60 000 Kč. Úvěrující své smluvní povinnosti splnila, žalovaný však dohodnuté splátky nesplácel, a proto úvěrující v souladu se smlouvou úvěr prohlásila za splatný ke dni 23. 1. 2020. Ujednání o zesplatnění úvěru za domluvených podmínek shledal soud v souladu s úpravou úvěrové smlouvy dle § 2395 o. z. Žalovaný ke dni 29. 1. 2021 (popostoupení pohledávky na žalobkyni) dlužil z titulu Smlouvy peněžitá plnění uvedená v prvním odstavci odůvodnění rozsudku, resp. v řízení netvrdil ani neprokázal, že by povinnost k úhradě těchto částek mu nevznikla, případně byla nižší, než prezentovala žalobkyně, která z hlediska zásad důkazního břemene nemůže v řízení prokazovat negativní tvrzení (tj. tvrzení, že žalovaný splátky nehradil). Žalobě tedy bylo vyhověno, včetně kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení, dohodnutého úroku 18,70% ročně a úroku z prodlení ve výši 10% ročně z dlužné jistiny úvěru 60 000 Kč (když z dlužných poplatků ve výši 2 395 Kč žalobkyně úrok ani úrok z prodlení nepožadovala) ode dne 29. 1. 2021 do zaplacení (§ 1968, § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimaci žalobkyně prokázala oznámením o postoupení pohledávky, vyhotoveným původní úvěrující. 13. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 2 496 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 14 229,60 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 62 395 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny jako součtu dlužné jistiny úvěru 60 000 Kč a dlužných poplatků 2 395 Kč) činí odměna advokáta za jeden úkon 3 620 Kč (§ 7 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 10 860 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 900 Kč (3 x 300, § 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 469,60Kč (0,21 x (10 860 + 900)). 14. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.