10 C 40/2022-20 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 13 251 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku (jistina nevrácené zápůjčky), nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a smluvní pokuty 3 720 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 22. 5. 2020, podle které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka 10 000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet], přičemž žalovaný tuto částku spolu s poplatkem 3 251 Kč nevrátil do sjednané doby 21. 6. 2020. Žalovanému byla žaloba doručena do vlastních rukou dne 21. 3. 2022, avšak žalovaný se k ní přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 8. března 2022, č. j. 10 C 40/2022 – 13 ve lhůtě 21 dnů nevyjádřil. Proto mu soud ve smyslu ust. § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) doručil dne 21. 6. 2022 do vlastních rukou usnesení č. j. 10 C 40/2022 – 15 ze dne 2. května 2022, v němž bylo žalovanému uloženo, aby se do 30 dnů od doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřil k žalobě ve věci samé. Žalovaný byl rovněž poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé písemně včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a proto soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Žalovaný se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení č. j. 10 C 40/2022 – 15 (tj. do 30 dnů od 21. 6. 2022, tedy do 21. 7. 2022) písemně ve věci samé nevyjádřil, ani soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom bránil. Proto soud postupoval podle § 153a odst. 3 o. s. ř. a rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, když ze zákona se má za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznal (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). S ohledem na předmět řízení (nárok žalobkyně na vrácení zápůjčky, zaplacení smluvní pokuty, z titulu smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o. z.) nebrání v daném případě vydání rozsudku pro uznání omezení uvedené v § 153a odst. 2 o. s. ř., neboť účastníci by případně o takovém nároku mohli uzavřít smír. K vydání rozsudku pro uznání nebylo ve smyslu ust. § 153a odst. 4 o. s. ř. nařízeno jednání. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 800 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 1 200 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 19 471 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny), zároveň vzhledem k podání žaloby na ustáleném vzoru shodnou žalobkyní v obdobných věcech, činí odměna advokáta za jeden úkon 300 Kč (§ 14b odst. 1, písm. a) – c), bod 2 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 600 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč - tj. celkem 300 Kč (3x 100, § 14b odst. 2 AT). Lhůta k plnění předmětu řízení i náhrady hotových výdajů byla (ve výroku II tohoto rozsudku, který nemá charakter rozsudku pro uznání) určena v běžné délce 3 dnů ve smyslu § 160 odst. 1, část souvětí před středníkem o. s. ř.