12 C 58/2022-19 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2 940 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného závazku dle smlouvy o úvěru ze dne 17. 1. 2020, [číslo] kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, žádné důkazy nepředložil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Smlouvou o úvěru ze dne 17. 1. 2020, [číslo] kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], jejíž součástí byly Obchodní podmínky, byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 2 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit do dne 16. 2. 2020 spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 490 Kč. Současně si strany sjednaly poplatky za prodloužení smlouvy a za zasílání upomínek a v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku je dotyčný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné, avšak nesplacené částky, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Peníze převzal žalovaný hotově po podpisu smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 bylo prokázáno postoupení pohledávky od původního věřitele [právnická osoba] žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 25. 6. 2021. Žalovaný však dle sdělení žalobkyně úvěr řádně neuhradil, a to ani na základě výzvy z 1. 3. 2020 a 18. 3. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 3. 2020 a 9. 11. 2021 včetně podacího archu bylo prokázáno splnění povinnosti předžalobní upomínky. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z provedených důkazů soud uzavřel, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 2 000 Kč dle podmínek smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do dne 16. 2. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni. Protože žalovaný neprokázal, že by alespoň závazek uhradil, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit nesplacenou jistinu ve výši 2 000 Kč, nesplacený kapitalizovaný úrok ve výši 490 podle § 1970 o. z. Kč, nákladů za upomínku ve výši 150 Kč. Současně soud přiznal žalobkyni i částku 150 Kč jako náklady za zaslání upomínek, kdy dané je v souladu s uzavřenou smlouvou a tyto náklady lze též zhodnotit jako účelně vynaložené. Sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky byla shledána v souladu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003) a soud proto přiznal žalobkyni právo na její zaplacení ve výši 940 Kč. Soud přihlédl k tomu, že zvláště u rizikovějších nebankovních úvěrů není vyloučeno utvrzení splnění povinnosti dlužníka citelnějším postihem, přičemž výše požadované smluvní pokuty není sama o sobě nijak vysoká a její konečná výše je pak plně závislá na chování dlužníka a době jeho prodlení. Soud vzal v úvahu rovněž skutečnost, že žalobkyně její výši požaduje v souladu s ust. § 168 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 090 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).