10 C 5/2024-42 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byly peněžité nároky žalobkyně, uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že je na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 5. 2023 právní nástupkyní , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále příp. jen „předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“ či „úvěrující“), se kterou žalovaná uzavřela Smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 1. 9. 2022. Žalovaná obdržela úvěr ve výši 100 000 Kč, avšak neplnila řádně ujednání o způsobu splácení úvěru, který tak byl původní věřitelkou prohlášen k datu 1. 2. 2023 za okamžitě splatný. Počínaje dnem 2. 2. 2023 je žalovaná v prodlení se splacením celého dluhu, který tvoří jeho jistina 107 789,50 Kč, dlužné poplatky 2 923,24 Kč (z toho 5 x 226 Kč a 1 x 8 Kč za pojištění, 2 x 900 Kč za náklady spojené s prodlením žalované, přičemž z těchto částek byla z celkových úhrad žalované započtena částka 14,76 Kč). Na příslušenství pohledávky žalovaná za dobu do 1. 5. 2023 dluží kapitalizovaný smluvní úrok 4 005,90 Kč (v sazbě sjednané na 17,99% ročně z jistiny úvěru), kapitalizovaný úrok z prodlení 3 952,26 Kč. Zároveň žalobkyně v řízení uplatnila počínaje 2. 5. 2023 nabíhající úrok z úvěru, a to stále v sazbě 17,99% ročně z částky 107 789,50 Kč a úrok z prodlení v sazbě 15% ročně z částky 107 789,50 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v průběhu řízení byla procesně nečinná.3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalované bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 19. ledna 2024, č. j. 10 C 5/2024-13. Jím byla totiž žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byla upozorněna, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (korespondující též s číslem úvěrového účtu, spolu s kódem banky 0800) ze dne 1. 9. 2022 (dále případně jen Smlouva) bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela uvedeného dne s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách po 2 008 Kč, splatných k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje 20. 10. 2022 a tak, že úvěr spolu se sjednaným úrokem z úvěru měl být splacen nejpozději do 20. 9. 2030; při splnění všech předpokladů měla být poslední splátka uhrazena jen ve výši 1 679 Kč a počet splátek měl činit 96. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 17,99% ročně, přičemž při řádném splácení a odpuštění splátek měla činit zvýhodněná úroková sazba 16,38% ročně. Podle článku 3.1 Smlouvy bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru a stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou). V době uzavření Smlouvy byla sjednána RPSN ve výši 20,24%, pro případ řádného splácení a odpuštění splátek pak 18,38% ročně. Bylo ujednáno, že při řádném splácení úvěru získá žalovaná nárok na finanční odměnu ve formě odpuštění až 12 posledních splátek. Dále byly sjednány poplatky za pojištění 226 Kč měsíčně, poplatky za náklady spojené s případným prodlením žalované (s odkazem na článek 10 platného ceníku předchůdkyně žalobkyně). Podle článku 8 Smlouvy bylo za porušení podmínek Smlouvy považováno mj. to, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením 1 splátky věru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek; v takovém případě mohla úvěrující vůči žalované mj. prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené výzvě a požadovat jednorázové zaplacení veškerých dluhů žalované z úvěru, a to za podmínek stanovených v písemné výzvě úvěrující. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník úvěrující.5. Z obsahu historického výpisu úvěrového účtu , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 100 000 Kč dílčími čerpáními – 1. 9. 2022 částku 64 817 Kč a dne 6. 9. 2022 částku 35 183 Kč. Dohodnuté splátky 2 008 Kč měsíčně však nehradila řádně a včas (podle výpisu z účtu došlo pouze k 1 splátce 1 000 Kč, avšak šlo o splátku sjednaného poplatku za vyřízení úvěru, resp. částkou 14,76 Kč byl k 20. 10. 2022 uhrazen z části poplatek za pojištění sjednaný na 226 Kč měsíčně). Resp. žalovaná v řízení netvrdila a neprokazovala opak, tj. pozitivní tvrzení o tom, že úvěr splácela řádně a včas, příp. alespoň uhradila více, než žalobkyně prokazovala citovaným výpisem z účtu, přičemž žalobkyně jaké právní nástupkyně úvěrující nemůže v řízení z hlediska zásad důkazního břemene prokazovat negativní skutečnost v podobě neplnění splátek úvěru žalované. Dále z výpisu z uvedeného úvěrového účtu soud zjistil, že ke dni 1. 5. 2023 činila neuhrazená jistina (k níž byly dle výše zmíněných ustanovení Smlouvy připisovány též úroky z úvěru) 107 789,50 Kč a dále kapitalizované příslušenství - na úroku 4 005,90 Kč a na úroku z prodlení 3 952,26 Kč, na poplatcích 2 923,24 Kč.6. Korespondencí ze 30. 12. 2022 předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované tzv. poslední výzvu k úhradě dlužné částky, a to z titulu úvěru č. , hodnota, , když k uvedenému datu činila nesplacená částka průběžného dluhu žalované 8 488 Kč. Předchůdkyně žalobkyně stanovila žalované, aby úhradu provedla na úvěrový účet č. , č. účtu, do dne 1. 2. 2023, a upozornila ji na to, že v opačném případě bude po žalované požadovat okamžité splacení celého úvěru (k uvedenému datu v částce 106 990 Kč). Dopisem ze dne 1. 2. 2023 sdělila předchůdkyně žalobkyně žalované, že s ohledem na absenci řádných splátek i po zaslané upomínce prohlásila úvěr za splatný k uvedenému dni. Zároveň žalovanou upozornila, že počínaje 2. 2. 2023 je pohledávka úročena souběžně jak sazbou úroku z úvěru, tak sazbou úroku z prodlení; celková pohledávka k uvedenému datu podle úvěrující činila 110 713 Kč. Úvěrující vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.7. Smlouvou ze dne 17. (resp. 25., jako den pozdějšího podpisu Smlouvy jednou za smluvních stran) 4. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně se svojí právní předchůdkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž v příloze č. , hodnota, této smlouvy (seznam pohledávek) figurovala též pohledávka za žalovanou z titulu Smlouvy a úvěrového účtu č. , hodnota, . Z oznámení o postoupení pohledávky, datovaného dnem 4. 5. 2023 má soud za prokázané, že původní úvěrující oznámila žalované, že předmětnou pohledávku ze Smlouvy, vedenou na účtu č. , č. účtu, , postoupila s účinností k 1. 5. 2023 (když k tomuto datu celková dlužná částka činila již 118 670,90 Kč) na žalobkyni, uvedla kontaktní údaje na žalobkyni a žádost, aby žalovaná veškeré peněžité plnění na úhradu dluhu zaslal již na účet žalobkyně specifikovaný v oznámení (č. , Anonymizováno, , VS , var. symbol, ). Oznámení bylo žalované odesláno dne 4. 5. 2023 na adresu , adresa, , o níž bylo ve Smlouvě sjednáno, že je jako adresa bydliště žalované zároveň doručovací adresou pro účely zasílání korespondence.8. Výzvou ze dne 5. 5. 2023 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě předmětného dluhu, věc skutkově a právně popsal a upozornil žalovanou na to, že jde o výzvu před podáním žaloby.9. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále citované právní úpravy. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokut postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Po skutkové a právní stránce soud uz