10 C 76/2024-21 — Okresní soud v Semilech

Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 7. 2023 domáhala na žalované zaplacení částky 34 800 Kč s příslušenstvím na podkladě tvrzení, že s žalovanou jako podnikatelkou uzavřela dne 28. 10. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru (dále v odůvodnění případně jen „Smlouva“) ve výši 19 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 5. 1. 2023. V čl. 8.1 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč za prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky, přičemž žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pěti splátek (celkově tedy 2 500 Kč). Dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 50 Kč denně až do úplného splacení úvěru. Žalobkyně však požaduje pouze poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky, tj. 13 300 Kč. Žalovaná dosud nic neuhradila a dluží na jistině úvěru 19 000 Kč, na pokutě 2 500 Kč a 13 300 Kč na poplatku.Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalované bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 17. 4. 2024, č. j. 10 C 76/2024-11. Jím byla totiž žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byla upozorněna, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Ke skutkovému a právnímu závěru soud stručně uvádí následující (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná převedla na účet žalobkyně dne 28. 10. 2022 verifikační částku 1 Kč ze svého účtu č. , č. účtu, a jako podnikatelka následně uzavřela téhož dne s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které se věřitelka zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši 19 000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit do 70 dnů od čerpání (konkrétně pak do 5. 1. 2023) spolu s poplatkem 1 % za každý den čerpání úvěru (tj. 190 Kč denně, 13 300 Kč za dobu čerpání úvěru) v 5 splátkách v dohodnutých termínech po 6 460 Kč. Za prodlení s úhradou jakékoliv splátky byla sjednána jednorázová smluvní pokuta 500 Kč za každou pozdní splátku. Dne 28. 10. 2022 převedla žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, částku 19 001 Kč jakožto poskytnutý podnikatelský úvěr a vrácení verifikační platby. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 3. 2023 byl žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky s poučením o možnosti podání soudní žaloby.V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované částku 19 000 Kč. S ohledem na okolnosti, které předcházely odeslání této částky na účet žalované má soud za zjištěné, že žalovaná jako podnikatelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru ve výši 19 000 Kč podle § 2395 o. z., a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neboť dodržela postup stanovený žalobkyní pro poskytnutí úvěru, na což bylo reagováno odesláním příslušné částky na účet žalované. Žalovaná se zavázala úvěr 19 000 Kč vrátit do 5. 1. 2023, mj. vyjádřeno též tím, že úvěr má být vrácen do 70 dnů, a to spolu s poplatkem v celkové částce 13 300 Kč (0,1 % denně z částky úvěru, tj. 190 Kč denně, a za období 70 dnů). Žalovaná neprokázala, že by dlužnou částku zaplatila, a proto soud žalobě vyhověl pro částku 32 300 Kč (jistina úvěru 19 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 13 300 Kč) i pro smluvní pokutu 5x 500 Kč za prodlení se splatností všech pěti splátek, tj. 2 500 Kč. Žaloba tak byla důvodná v plné výši jistiny 34 800 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši od 6. 1. 2023 (ode dne následujícího po sjednané celkové splatnosti úvěru, byť by žalobkyně mohla požadovat úrok z prodlení již z každé dlužné splátky po 6 460 Kč, přičemž splatnost jednotlivých splátek byla detailně sjednána ve Smlouvě; soud však dle § 153 odst. 2 o. s. ř. nemůže překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí na úroku z prodlení více, než požaduje) do zaplacení podle § 1968, § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí.Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř.). Náklady řízení tvoří jednak o soudní poplatek 1 392 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen „AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 500 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 3., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 378 Kč [0,21 x (900 + 300)]. Aplikace ust. § 14b AT je dána výší žalované částky (do 50 000 Kč) a podáním žaloby na ustáleném vzoru shodnou žalobkyní v obdobných věcech (u zdejšího soudu např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, atd.).Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaná ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.