6 C 54/2024-22 — Okresní soud v Semilech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se osvojitelka domáhala, aby soud rozhodl o osvojení zletilé osvojenky. Uvedla, že osvojenka je dcerou , Jméno zainteresované osoby, , kterému byla po rozvodu rodičů svěřena do péče. Od roku 1981 žijí všichni účastníci v jedné domácnosti jako plnohodnotná rodina a v roce 1986 se za otce osvojenky provdala. Vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto a osvojitelka vnímá osvojenku jako vlastní dceru. Osvojenka vyslovila s osvojením souhlas, stejně tak její otec. Nezletilý syn osvojenky vyslovil souhlas s tím, aby se účinky osvojení vztahovaly i na jeho osobu.2. Ke zjištění skutkového stavu soud podle § 450 z. ř. s. vyslechl otce osvojenky a jejího syna. Z výpovědí vyplynulo, že po rozvodu rodičů byla osvojenka svěřena do péče otce, který v roce 1986 uzavřel manželství s osvojitelkou. Spolu osvojenku vychovávali již od roku 1981 a žili jako jedna rodina. Vytvořilo se mezi nimi vzájemné citové pouto, kdy osvojitelka bere osvojenku jako vlastní dceru a rovněž osvojenka vnímá osvojitelku jako svou matku. Nezletilý syn osvojenky pak považuje osvojitelku za svoji babičku. Rodičovství ve vztahu k osvojence bylo prokázáno rodným listem a uzavření manželství mezi otcem osvojenky a osvojitelkou soud zjistil z oddacího listu. Podle rozsudku Okresního soudu v Mostě č. j. 13 C 212/82-78 ze dne 25. 2. 1983 bylo manželství rodičů osvojenky rozvedeno a osvojenka byla svěřena do péče otce. Ze zprávy z rejstříku trestů a přestupkového odboru MěÚ , adresa, nebyly zjištěny žádné záznamy osvojitelky.3. Podle § 794 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.Podle § 796 odst. 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.Podle § 797 o. z. se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte.Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.Podle § 851 odst. 1 o. z. osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení.Podle § 852 o. z. má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.4. V řízení bylo prokázáno, že osvojitelka žila s osvojenkou a jejím otcem ve společné domácnosti a od velmi raného věku osvojenky o ni pečovala jako o vlastní a podílela se na její výchově, čímž mezi osvojitelkou a osvojenkou vznikl vztah rovný vztahu mezi matkou a dcerou. Osvojenka i osvojitelka mají o osvojení upřímný zájem, neboť mezi nimi existuje vzájemné a časem prověřené pouto a chtějí faktický stav uvést do souladu se stavem právním. Biologická matka osvojenky zemřela , datum, a otec osvojenky vyslovil s osvojením souhlas. V řízení nebyly zjištěny žádné překážky, pro které by osvojitelka byla osobou nezpůsobilou k osvojení osvojenky. Soud tedy návrhu vyhověl. Protože před vznikem osvojením narozený syn osvojenky vyslovil souhlas s osvojením, rozhodl soud podle § 852 o. z. také o tom, že osvojení má právní následky i pro něj.5. Náklady řízení soud nikomu nepřiznal podle § 23 z. ř. s., neboť je nikdo nepožadoval.