90 C 25/2022-56 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 108 392 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na základě příkazní smlouvy ze dne 12. 4. 2020 vykonávala pro žalobkyni účetní služby spočívající mj. ve vedení účetnictví a zpracování podkladů pro podání daňových přiznání k DPH a k dani z příjmu za rok 2020 a za první čtvrtletí roku 2021. Sjednané služby však žalovaná dle tvrzení žalobkyně neposkytla žalobkyni v souladu s uzavřenou smlouvou, ani se standardy běžně zachovávanými v příslušném odvětví, ani s ustanoveními příslušných právních předpisů (zejm. zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zák. č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství). Konkrétně měla žalovaná v rozporu s uzavřenou příkazní smlouvou a pokynem žalobkyně nedokončit řádně účetnictví za rok 2020 a za první čtvrtletí 2021 a nesestavit daňové přiznání. Dále účetnictví zpracovávané žalovanou obsahovalo velké množství chyb – zejména chyběla evidence účetních dokumentů, chyběly účetní zápisy, nesouhlasily saldokontní účty, ve vypracované rozvaze neodpovídala bilanční suma (aktiva/pasiva) a byly chybně zpracované výkazy, v důsledku čehož žalobkyně nemohla za rok 2020 podat daňové přiznání k dani z příjmu a nesprávně uplatnila odpočty DPH. Vzhledem k tomu – ke zjištěným chybám žalované jako porušením jejích povinností – nechala žalobkyně za účelem odstranění způsobených vad kompletně přepracovat své účetnictví za rok 2020 a první čtvrtletí roku 2021, a to ze strany odborně způsobilých osob (, právnická osoba, , IČO , IČO, a , jméno FO, , IČO , IČO, ) tak, aby účetnictví za předmětné období a do budoucna bylo vedeno v souladu s příslušnými právními předpisy. Došlo ke kontrole účetních dokladů, založení potřebných dokumentů, které nebyly proúčtovány, a ke změnám v zaúčtování. Po provedené rekonstrukci účetnictví byla žalobkyně nucena prostřednictvím uvedených subjektů podat dodatečné daňové přiznání a kontrolní hlášení ve vztahu k DPH v roce 2021. Díky rekonstrukci účetnictví mj. vyšlo najevo, že žalovaná v rámci jí zpracovávaného účetnictví zejm. nesprávně stanovila výši hospodářského výsledku žalobkyně za rok 2020 na částku 1 672 000 Kč, tedy nesprávně stanovila základ daně z příjmů právnických osob, neboť ten po provedené rekonstrukci účetnictví klesl na 397 000 Kč, což znamenalo snížení vypočtené daně z příjmu žalobkyně za rok 2020 o cca 242 000 Kč (částka by představovala škodu u žalobkyně v případě, pokud by rekonstrukce účetnictví nebyla provedena). Dále vyšlo najevo, že žalovaná uplatnila v nesprávné (nižší) výši odpočet DPH, než vyplývalo z předaných účetních dokladů; po provedení rekonstrukce účetnictví byl dodatečně uplatněn odpočet DPH ve výši 110 000 Kč (šlo by rovněž o škodu žalobkyně v případě neprovedení rekonstrukce účetnictví). Samotné provedení rekonstrukce účetnictví tedy představuje ze strany žalobkyně jednání učiněné za účelem odstranění škodného následku způsobeného žalovanou a za účelem předejití vzniku další škody, který by plynula z jednání žalované; zadáním rekonstrukce účetnictví žalobkyně postupovala v souladu s povinností generální prevence ve smyslu § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Žalobkyni ovšem vznikla škoda v důsledku protiprávního jednání žalované, tato škoda odpovídá nákladům, vynaloženým žalobkyní na odstranění vad (kompletní přepracování žalovanou vedeného účetnictví za období roku 2020 a za leden až březen 2021 a podání dodatečných daňových přiznání k DPH za 1. čtvrtletí roku 2021 a k dani z příjmu za rok 2020, jakož i za zpracování dodatečných přiznání k DPH za rok 2020, včetně kontrolního hlášení), a to konkrétně částce 108 392 Kč.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Sice nesporovala, že podle uzavřené příkazní smlouvy poskytovala žalobkyni výše uvedené služby, nicméně k ukončení této smlouvy došlo z podnětu žalobkyně k 22. 3. 2021 s okamžitou účinností. V rámci toho došlo též k předání účetnictví žalobkyně novému účetnímu. Žalovaná však zcela sporovala tvrzení o neposkytování účetních služeb žalobkyni řádným způsobem a nikoli v souladu s uzavřenou příkazní smlouvou a výše uvedenými standardy a právními předpisy, jakož sporovala i tvrzení o chybách a vadách účetnictví popisovaných v žalobě. Uváděla, že účetní služby naopak poskytovala řádně a v souladu se smlouvou i standardy a právními předpisy, a to na základě prvotních účetních dokladů předávaných žalované ze strany žalobkyně. Podle žalované žalobkyni nevznikl prezentovaný nárok na náhradu škody právě z důvodů, že žalovaná žádnou svoji povinnost při výkonu sjednaných účetních služeb neporušila, tudíž žalobkyně nemusela vynakládat náklady na rekonstrukci účetnictví atd. Kromě toho žalobkyně požaduje též náhradu výdajů vynaložených v souvislosti se zpracováním přiznání k DPH za první čtvrtletí 2021 a přiznání k dani z příjmu za rok 2020, když ovšem v žalobě jsou za škodu považovány náklady vynaložené na odstranění vad (kompletní přepracování) žalovanou vedeného účetnictví a náklady na zpracování dodatečných daňových přiznání (patrně míněno k DPH), nikoli řádných přiznání k DPH za první čtvrtletí 2021 a k dani z příjmu za rok 2020. Zároveň žalovaná namítala, že žalobkyně neprokazuje účelnost vynaložených nákladů, ani jejich samotné vynaložení. Při jednání 25. 4. 2024 žalovaná též namítla, že žalobkyně nepředávala žalované včas a řádné podklady pro vedení účetnictví, v tom se dopustila pochybení.3. Žalobkyně se k námitkám žalované nijak nevyjádřila, ačkoliv jí stanovisko žalované bylo doručeno – prostřednictvím jejího tehdejšího právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, – dne 7. 8. 2023. Následně uvedený zástupce sdělil soudu, že ke dni 29. 8. 2023 došlo k ukončení právního zastoupení žalobkyně. Žalobkyně se však k stanovisku žalované nevyjádřila ani poté, kdy byla soudem přímo vyzvána přípisem ze dne 5. 9. 2023, doručeným jí dne 13. 9. 2023.4. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Soud ve věci nařídil jednání (podle možného programu soudu) nejprve na 2. 4. 2024 (původní termín 5. 3. 2024 byl z organizačních důvodů na straně soudu změněn na uvedeného 2. 4. 2024), ovšem žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a požádala o odročení jednání s tím, že jediný jednatel žalobkyně , jméno FO, se necítí dobře. Omluva byla doložena potvrzením o trvání dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, vystaveným 27. 3. 2024 praktickou lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, (ordinace , adresa, ), přičemž z tohoto potvrzení však bylo zřejmé, že jednatel žalobkyně má povolené vycházky od 8 do 14 hodin. Nicméně soud jednání přesto odročil – na 25. 4. 2024, zároveň však jednatele žalobkyně poučil, že pro případné další odročení jednání by nepostačovalo pouhé potvrzení o dočasné neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, pokud by zároveň nebylo prokázáno lékařským potvrzením, že jednatel není schopen z hlediska aktuálního onemocnění účasti u jednání ani v rámci povolených vycházek. Dne 13. 4. 2024 bylo soudu doručeno další podání žalobkyně, resp. jejího jednatele, v němž bylo toliko uvedeno, že je stále v pracovní neschopnosti – do 24. 4. 2024, avšak žádost o odročení jednání v tomto podání uvedena nebyla. Krom toho v připojeném potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu byla lékařkou zaznamenána kontrola k 24. 4. 2024 v 8:45 hodin a výše uvedená lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, k telefonickému dotazu soudu navíc dne 17. 4. 2024 sdělila, že zdravotní stav jednatele žalobkyně umožňuje jeho účast u jednání dne 25. 4. 2024 v rámci povolených vycházek. Vzhledem k uvedenému soud věc dle § 101 odst. 3 o. s. ř. dne 25. 4. 2024 projednal v nepřítomnosti žalobkyně (jejího jediného jednatele), jelikož žalobkyně po doručení předvolání k tomuto jednání jednak neuvedla v přípisu ze 13. 4. 2024, že žádá o odročení i tohoto jednání, dále nebylo osvědčeno, že by k 25. 4. 2024 vůbec ještě trvala dočasná neschopnost jednatele pro nemoc či úraz (viz kontrola stanovená mu již na předchozí den 24. 4. 2024), jakož nebylo osvědčeno ani to, zda v případě trvání dočasné neschopnost jednatele jeho zdravotní stav zároveň vylučoval účast u jednání i v rámci jemu povolených vycházek.6. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 2 téhož ustanovení povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže