6 C 103/2022-544 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 5. 8. 2022 domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalované k bezplatnému převodu pozemků uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku a dále pozemků:- p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, v , katastráĺní území, ,- p. č. , číslo, v , katastráĺní území, , Anonymizováno- p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, v , katastráĺní území, ,- p. č. , číslo, a , číslo, v , katastráĺní území, .Tvrdil, že je jediným právním nástupce svého otce , jméno FO, , nar. , letopočet, a tím také nástupcem oprávněné osoby , jméno FO, , které Pozemkový úřad přiznal náhradu za nevydané pozemky podle zákona o půdě, a to rozhodnutími č. j. , číslo, ze dne 24. 7. 1997, č. j. , číslo, ze dne 25. 7. 1997, č. j. , číslo, ze dne 28. 7. 1997, č. j. , číslo, ze dne 29. 7. 1997, č. j. , číslo, ze dne 30. 5. 2002, č. j. , číslo, ze dne 30. 7. 1997, č. j. , číslo, ze dne 28. 6. 2002, č. j. , číslo, ze dne 29. 8. 1997, č. j. , číslo, ze dne 7. 10. 1997, č. j. , číslo, ze dne 18. 12. 1998, č. j. , číslo, ze dne 29. 7. 1997. , jméno FO, svou závětí odkázala otci žalobce také část nároků vyplývajících z dalších rozhodnutí Pozemkového fondu, což vyplývá z usnesení , obvodní soud, , č. j. 26 D 216/2006 – 117 ze dne 12. června 2006. Dle předmětných dědických usnesení , jméno FO, (žalobci) náleží 45/100 nároků dle zákona o půdě rozhodnutí. Vedle těchto nároků uvedeného , jméno FO, smluvně převedla částečné peněžní nároky na poskytnutí náhrad dle níže popsaných rozhodnutí pozemkového úřadu v částce 1 662 509,37 Kč na děda žalobce, , jméno FO, , r. č. , RČ, , a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. června 2003. Touto smlouvou však došlo k postoupení jen části pohledávky na peněžité plnění , jméno FO, vůči Pozemkovému fondu ČR, když pouze tato část byla v době uzavření postupní smlouvy mezi , jméno FO, a Pozemkovým fondem ČR tímto uznána jako hodnota nároků , jméno FO, . Tato pohledávka pak přešla na základě dědického usnesení , obvodní soud, , č. j. 34 D 2629/2005-69 ze dne 9. prosince 2005 na otce žalobce, , jméno FO, , r. č. , RČ, . , jméno FO, nárokovala společně s dalšími oprávněnými osobami z níže popsaných rozhodnutí vůči Pozemkovému fondu ČR ocenění těchto nároků mnohem vyšší, než bylo ocenění učiněné ze strany Pozemkového fondu. Proto se ihned po postoupení nároků v celkové hodnotě 3 325 018,75 Kč, na , jméno FO, a , jméno FO, (děda žalobce), společně s dalšími oprávněnými osobami domáhala řádného , jméno FO, .2. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu zpět pro pozemky uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku a pozemky p. č. , číslo, v k. ú. , obec, , p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, v k. ú. , obec, , p. č. , číslo, a , obec, v k. ú. , číslo, , a proto soud řízení ohledně těchto pozemků zastavil podle § 96 o. s. ř., přičemž usnesení ohledně zastavení pozemků p. č. , číslo, v k. ú. , obec, , p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, v k. ú. , obec, , p. č. , číslo, a , číslo, v k. ú. , obec, bylo vyhlášeno při jednání dne 24. 4. 2025 a strany se vzdaly práva odvolání.3. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nárok uplatněný žalobou je prekludován. Paní , jméno FO, pořídila pro případ své smrti dne 4. 12. 2001 závěť, v níž povolala za dědice všech svých restitučních nároků pana , jméno FO, (roč. , letopočet, ) v poměru 45/100, pana , jméno FO, v poměru 45/100, občanské sdružení , Název, v poměru 2/100 a Sdružení , Název, v poměru 8/100. Později ovšem dne 30. 6. 2003 paní , jméno FO, uzavřela Smlouvu o postoupení pohledávky, kterou převedla svůj nárok na náhradu vyplývající z rozhodnutí č. j. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, na postupníky pana , jméno FO, (roč. , letopočet, ) a pana , jméno FO, v poměru každý ½., jméno FO, (roč. , letopočet, ) dne 26. 8. 2005 zemřel a jeho nárok dle usnesení , obvodní soud, , č. j. 34 D 2629/2005 – 69, zdědil , jméno FO, (roč. , letopočet, ). Ještě v době, kdy nárokem z postupní smlouvy disponoval pan , jméno FO, (roč. , letopočet, ), byl přijat zákon č. 253/2003 Sb., kterým byly s účinností od 6. 8. 2003 do ustanovení § 13 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů („zákon o půdě“), doplněny odstavce 6 a 7, podle nichž oprávněné osoby měly právo na převod pozemku ve vlastnictví státu pouze do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu. Po uplynutí této doby mělo oprávněným osobám právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniknout (prekludovat). Pokud, tak jako v předmětné věci, rozhodnutí Pozemkového úřadu nabylo právní moci před účinností tohoto změnového zákona, skončila dle jeho přechodného ustanovení lhůta pro převod pozemku ve vlastnictví státu dnem 31. 12. 2005. Tuto tzv. restituční tečku sice následně Ústavní soud nálezem ze dne 13. 12. 2005, sp. z. Pl. ÚS 6/05, zrušil, avšak pouze ve vztahu k oprávněným osobám a jejich dědicům. , jméno FO, (roč. , letopočet, ) nebyl k rozhodnému dni oprávněnou osobou, ani dědicem oprávněné osoby, ale byl toliko dědicem postupníka, přičemž na tuto kategorii se výjimka nevztahuje. Nárok na převod náhradních pozemků mu až do okamžiku prekluze svědčil pouze z titulu postupní smlouvy, nikoliv z titulu dědického. Na výjimku z prekluze nároku nemohla mít vliv ani skutečnost, že , jméno FO, (roč. , letopočet, ) byl v závěti paní , jméno FO, označen za jejího dědice. Pouhá existence této závěti nemohla mít vůči žalované v okamžiku prekluze nároku žádné právní účinky. Paní , jméno FO, zemřela dne 8. 2. 2006. Na základě závěti přešel usnesením č. j. 26 D 216/2006-117 její zbývající restituční nárok, kterým v době své smrti disponovala, na pana , jméno FO, (roč. , letopočet, ) v poměru 45/100, na pana , jméno FO, v poměru 45/100, na občanské sdružení , Název, v poměru 2/100 a na Sdružení , Název, v poměru 8/100. Součástí její pozůstalosti již ovšem nemohl být restituční nárok, který zcizila postupní smlouvou.Dne 19. 5. 2012 pan , jméno FO, (roč. , letopočet, ) zemřel. Usnesením č. j. 34 D 1417/2012-180, přešlo na žalobce, , jméno FO, (roč. , letopočet, ), 45/100 zbývajícího restitučního nároku paní , jméno FO, , o němž doposud nebylo rozhodnuto, ale nemohl na něj již přejít nárok na převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu vyplývající z jednotlivých rozhodnutí uvedených v postupní smlouvě, neboť tento již prekludoval dne 31. 12. 2005. Pro úplnost si žalovaná dále dovoluje doplnit, že v následujícím období, počínaje 25. 10. 2012 a konče 16. 5. 2016, byla vydána rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu č. j. , číslo, a , právnická osoba, č. j. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, , kterými bylo rozhodnuto o zbývajícím restitučním nároku paní , jméno FO, . Tento zbývající restituční nárok přešel v souladu se závětí paní , jméno FO, , a vzhledem k úmrtí pana , jméno FO, (roč. , letopočet, ), přímo na žalobce, pana , jméno FO, (roč. , letopočet, ), v poměru 45/100, na pana , jméno FO, v poměru 45/100, na občanské sdružení , Název, v poměru 2/100 a na Sdružení , Název, v poměru 8/100. Na rozdíl od prekludovaného restitučního nároku postoupeného postupní smlouvou tak žalobci z těchto rozhodnutí pozemkového úřadu restituční nárok na převod náhradních pozemků z vlastnictví státu, popř. na finanční náhradu, náleží.Nárok pana , jméno FO, (roč. , letopočet, ) na převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu, který získal jeho otec postupní smlouvou, ze zákona zanikl ještě předtím, než zemřela paní , jméno FO, , tedy dříve než se mohl stát jejím dědicem. Ve vztahu k nároku vyplývajícímu z rozhodnutí č. j. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, , se pan , jméno FO, (roč. , letopočet, ) navíc ani jejím dědicem nikdy stát nemohl, když tento nárok paní , jméno FO, ještě za svého života zcizila postupní smlouvou. Tento nárok nemohl být součástí její pozůstalosti, když v době její smrti již patřil rovným dílem právě panu , jméno FO, (roč. , letopočet, ) a panu , jméno FO, .Součástí pozůstalosti po paní , jméno FO, zůstal pouze restituční nárok, který na nikoho nepostoupila, o němž ještě v době její smrti nebylo rozhodnuto. Ve vztahu k tomuto zbývajícímu restitučnímu nároku se později pan , jméno FO, (roč. , letopočet, ) dědicem paní , jméno FO, po její smrti skutečně stal a získal tak nárok na 45/100 jejího zbývajícího restitučního nároku. Tímto však v žádném případě nemohlo dojít k obnově již dříve ze zákona zaniklého (prekludovaného) nároku z rozhodnutí č. j. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, . Nárok, který již jednou prekludoval, nemohl být pozdějším rozhodnutím o vypořádání dědictví oživen.Ohledně přecenění r