6 C 141/2025-95 – Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně žalobou domáhala určení, jak budou účastnice užívat ve výroku uvedenou nemovitost. Tvrdila, že účastnice jsou podílovými spoluvlastnicemi předmětné rekreační nemovitosti, každá v rozsahu ½. V létě 2022 se u nich začaly projevovat odlišné představy o způsobu a rozsahu dalšího užívání a žalovaná bez předchozí domluvy začala v nemovitosti trávit každý víkend. Přání žalobkyně, aby každá spoluvlastnice užívala nemovitost samostatně, nebylo reflektováno, proto žalobkyně realizovala několik společných pobytů, které byly velmi nekomfortní z hlediska prostoru a dispozice nemovitosti, tak i co do atmosféry. V domě jsou pouze dvě celoročně obyvatelné místnosti, pouze v létě lze k přespání provizorně užívat i půdu. V jedné světnici se rovněž vaří, a proto neposkytuje žádné soukromí. Nelze tak realizovat žádný pobyt s přáteli a rovněž pro potřeby rodiny žalobkyně (dvě dcery a syn) je ubytování problematické. Plnohodnotný souběžný pobyt účastnic je vyloučen objektivně z důvodu dispozice nemovitosti, tak subjektivně v důsledku vzájemně napjatých vztahů. Žalobkyně se proto od podzimu 2024 snažila s žalovanou dohodnout o užívání společné věci, její návrhy však byly odmítnuty a k žádné dohodě nedošlo.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, protože žalobkyni v užívání nemovitosti nebrání, ta však chalupu neužívá ani o ni nepečuje. Žalovaná chalupu užívá téměř každý víkend, finančně i fyzicky se o ni stará a chrání její hodnotu. Pokud by na ni nejezdila, chalupa by chátrala a ztrácela by na hodnotě. Žalobkyně o nemovitost neprojevuje zájem, např. při výběru venkovních dveří prohlásila, že je má žalovaná vybrat sama. Střídavé užívání by reálně nemělo smysl a bylo by nespravedlivé, protože se žalovaná o nemovitost stará a nese většinu nákladů.Provedené důkazy3. Podle výpisu z katastru nemovitých věcí k LV č. , číslo, v k. ú. , katastráĺní území, mají žalobkyně a žalovaná předmětné nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví každá v rozsahu 1/2. V části C je uvedeno věcné břemeno doživotního užívání pro , jméno FO, , podle účastníků však oprávněná osoba již zemřela.4. Z dopisů datovaných od 9. 10. 2024, 11. 2. 2025, 14. 5. 2025 a 2. 6. 2025 se podává, že žalobkyně vyzývala žalovanou k dohodě o způsobu a rozsahu užívání nemovitosti, dohoda však uzavřena nebyla. To potvrzují odpovědi žalované datované dnem 23. 12. 2024 a 28. 5. 2025.5. V emailových zprávách odeslaných žalovanou její právní zástupkyni žalovaná mimo jiné uvedla následující:- K mému zděšení jsem zjistila, že žalobkyně za 2,5 roku společného vlastnictví nevyvázala z účtu odběrného místa matku a vědomě posílá dluh za ní. Bylo domluveno, že si na sebe vezme vodné a stočné, o ostatní režie zájem neměla.- Žalobkyně za dobu svého pobytu v mojí přítomnosti a později bez mé účasti opět odnášela, různě přemisťovala moje osobní věci, potřeby na různá místa.- Přede všemi mě opět urážela, vyhrožovala a snažila se mě ponižovat. Její projev probíhal bez mé slovní účasti, bez jediné reakce po celou dobu. Před mým zrakem mi odnášela kuchyňské spotřebiče, potravinové doplňky, čaje apod. s tím, že tady má půlku ona.- 29. 12. 2024 jsem ji viděla poprvé od půlky května 2024, tolik zloby, nenávisti a defacto vnitřní rozervanosti jsem pohromadě nikdy neviděla.- Platby pro ČEZ platí pouze žalovaná, měsíční záloha 1 500 Kč.- Vodné, stočné od podzimu 2022 platí žalobkyně – záloha 1 595 Kč vyjma zálohy za rok 2024, kterou uhradila žalovaná.- Roční pojistné iniciovala žalobkyně na podzim 2022 a žalovaná dala polovinu. Rok 2023 zaplacen společně, k platbě za 2024 nebyla žalovaná vyzvána.- Moje dcera jezdí na chalupu s malým synem téměř každý týden, vždy na několik dní.- Dcera žalobkyně Natálie jezdí na chalupu téměř každý druhý měsíc na 20 dny, někdy na otočku. Vycházíme v pohodě.6. Žalobkyně při účastnickém výslechu sdělila, že uvedenou nemovitost darovala účastnicím jejich matka. Nebylo možné zvolit jiný způsob než rozdělení mezi dvě osoby, neboť matka nedisponovala jinou nemovitostí, která by umožnila případnou kompenzaci. S tímto řešením žalovaná zásadně nesouhlasila, přičemž svůj nesouhlas projevovala i nevhodným a vulgárním způsobem vůči matce. V důsledku těchto konfliktů byla realizace převodu po určitou dobu odložena. K samotnému převodu došlo darovací smlouvou a mezi spoluvlastníky měla být upravena především otázka úhrady energií a běžného provozu nemovitosti. K dohodě však nedošlo. Bezprostředně po převodu nemovitosti na žalobkyni byly zahájeny významné investice, zejména rekonstrukce střechy, na níž byla předchozí dohoda. V průběhu rekonstrukce však docházelo k dalším neplánovaným pracím a navyšování nákladů, a to i na úpravách, které přímo nesouvisely se střechou. Následně byla řešena rekonstrukce elektroinstalace. Současně však docházelo ke sporům a komplikacím ze strany žalované, která zasahovala do průběhu prací, zpochybňovala rozhodování žalobkyně a jejího manžela a komunikovala přímo s řemeslníky způsobem, který vyvolával konflikty. Po dokončení hlavních investic se vztahy mezi spoluvlastnicemi dále zhoršily. Žalobkyně opakovaně usilovala o dohodu ohledně užívání nemovitosti, zejména s ohledem na to, že má vlastní rodinu. Žalovaná však jakoukoli dohodu odmítla a deklarovala, že bude nemovitost užívat bez omezení a bez ohledu na požadavky druhé strany. Spoluvlastnické vztahy se postupně vyhrotily do stavu, který lze označit za konfliktní a nevyhovující. Docházelo k jednání, které žalobkyně vnímá jako úmyslné ztěžování užívání nemovitosti, například přemisťování a odstraňování osobních věcí žalobkyně, vyhazování předmětů osobní povahy (oblečení, vybavení), opakované zásahy do prostoru, který účastnice užívala a vytváření nepořádku a znepříjemňování pobytu. Dále měly účastnice spory ohledně běžného užívání nemovitosti - omezený přístup k pracovní ploše v kuchyni, záměrné znepříjemňování pobytu (např. nevhodná manipulace s okny či vytápěním) a zásahy do společných prostor bez dohody. Atmosféra na chalupě se stala natolik napjatou, že žalobkyně i její rodina zde nechtějí trávit volný čas, ačkoliv mají k užívání nemovitosti plné právo jako spoluvlastníci. Žalobkyně rovněž uvedla, že nikdy svévolně nezasahovala do věcí žalované, nic nevyhazovala ani nepřemisťovala a považuje tvrzení o takovém jednání za nepravdivá. Dlouhodobý problém spočívá především v tom, že mezi spoluvlastnicemi neexistuje dohoda o způsobu užívání nemovitosti a žalovaná vystupuje jako výlučný vlastník, čímž omezuje práva žalobkyně. Nemovitost má navíc omezené prostorové možnosti – hlavní obytná místnost slouží současně jako ložnice, kuchyně i společenský prostor, což bez vzájemné spolupráce znemožňuje bezproblémové společné užívání. Současný stav je z tohoto důvodu dlouhodobě neudržitelný.7. Žalovaná vypověděla, že si nevede přesnou evidenci svých pobytů v předmětné nemovitosti, nicméně ji užívá nepravidelně, avšak poměrně často v závislosti na ročním období, potřebě údržby a svých pracovních i osobních aktivitách. V zimním období se v nemovitosti zdržuje prakticky každý víkend, zpravidla v souvislosti s lyžováním, kdy často přijíždí například v sobotu ráno a v nemovitosti přespává. Mimo zimní sezónu její pobyt není pravidelný, avšak je opět častý, zejména v návaznosti na nutnost zajištění údržby, především sekání trávy a dalších prací. Někdy přijíždí pouze na kratší dobu, například na několik hodin či na jeden den. Zdůrazňuje, že není výlučným vlastníkem nemovitosti, nýbrž spoluvlastníkem, a tuto skutečnost plně respektuje. O nemovitost dlouhodobě stará a zajišťuje její údržbu v průběhu celého roku. Jedná se zejména o úklid, přípravu objektu v jednotlivých ročních obdobích, odklízení sněhu, sekání trávy a údržbu pozemků. Zvláštní pozornost věnuje odstraňování posypového materiálu, neboť nemovitost se nachází u silnice, kde jsou používány kamínky namísto soli, vzhledem k tomu, že jde o území v chráněné oblasti KRNAP. Tyto kamínky musí pravidelně odstraňovat z plochy přibližně několika desítek metrů, což je podle jejích slov fyzicky náročná činnost. Dále provádí úkony směřující k ochraně nemovitosti, například instalaci ochranných prvků proti poškození kamínky a pravidelný úklid včetně mytí oken. K otázce oznamování návštěv žalovaná uvádí, že nikdy nepožadovala, aby žalobkyně byla povinna své návštěvy hlásit. Požadavek směřovala pouze na svou neteř, tedy dceru žalobkyně, a to nikoliv jako závaznou podmínku, ale spíše jako doporučení. Důvodem byla snaha zachovat určitou míru soukromí a zároveň mít možnost připravit prostory tak, aby byl zajištěn dostatečný komfort pro osobu, která na chalupu přijede. Žalovaná uvádí, že tento požadavek vyslovila pouze jednorázově, konkrétně dne 30. prosince 2024, a že žalobkyně ani její rodinní příslušníci nejsou povinni své návštěvy hlásit. V souvislosti s tímto datem žalovaná popisuje konkrétní konflikt, kdy byla po pracovním vytížení v nemovitosti a očekávala klid. Žalobkyně podle jejího tvrzení přijela bez předchozího oznámení, přičemž po jejím příjezdu docházelo k pře