10 C 350/2020-14 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 15. 4. 2019 způsobil žalovaný vozidlem Audi, [registrační značka] 86 (dále jen škodící vozidlo), jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 52 850 Kč (sestávající z nákladů na opravu ve výši 48 917 Kč a nákladů na zapůjčení náhradního vozidla ve výši 3 933 Kč) na vozidle Hyundai, [registrační značka] [anonymizováno], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec]. Žalovaný způsobil škodu tím, že zezadu narazil do vozidla poškozeného. Žalovaný měl podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon), povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (§6/1 zákona). Žalovaný neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Dle § 24/2 písm. b) zákona je [obec] [anonymizována dvě slova] povinna poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. V daném případě za vzniklou škodu odpovídá žalovaný jako provozovatel vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda dle § 2927 o.z. [anonymizováno] v návaznosti na šetření pověřeným partnerem uhradila dne 29. 5. 2019 poškozenému škodu ve výši 48 917 Kč (oprava) a 3 933 Kč (náhradní vozidlo) a dne 4. 6. 2019 poplatek pověřenému partnerovi za vyřízení škody ve výši 2 420 Kč. Kancelář pověřila na základě § 24/9 zákona třetí osobu – společnost [právnická osoba], aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. [anonymizováno] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným dne 12. 9. 2019. Žalovaným bylo oznámeno postoupení pohledávky dne 18. 9. 2019. Na základě ust. § 24 odst. 9 zák. ve znění od 1. 1. 2018, [anonymizováno] vznikl výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu 1/3 toho, co plnila poškozenému podle odst. 2 § 2 písm. a) b) a g) zákona včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, nejvýše však 300 000 Kč. Kancelář uhradila poškozenému a pověřenému partnerovi celkem částku 55 270 Kč, jedna třetina z této částky činí 18 423,34 Kč. Na upomínky o zaplacení této částky žalovaný nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 18 423,34 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 28. 7. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Soud rozhodl o žalobě dle § 115 o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možné rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil, přestože na tyto následky byl upozorněn. 4. Žalobkyně předložila listinné důkazy: ze záznamu o dopravní nehodě bylo zjištěno, že dne 15. 4. 2019 způsobil žalovaný vozidlem Audi, [registrační značka] 86 dopravní nehodu, neboť narazil do vozidla Hyundai, [registrační značka] [anonymizováno] poškozeného [jméno] [příjmení]. Žalovaný jako vlastník a provozovatel škodícího vozidla neměl k datu vzniku škody uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Z fotodokumentace, ze zápisů o prohlídce vozidla vyplynul rozsah poškození poškozeného vozidla [registrační značka] [anonymizováno]. Z faktury č. 1193690018 ze dne 21. 5. 2019 vystavenou autoservisem [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla vystavena za práci a materiál na opravu poškozeného vozidla na částku ve výši 48 917 Kč. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] a autoservisem [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla uzavřena s poškozeným na dobu od 17. 5. 2019 do 21. 5. 2019 s tím, že denní pronájem je 650 Kč + DPH. Z faktury č. 1193680021 vystavené dne 21. 5. 2019 uvedeným autoservisem bylo zjištěno, že byla vystavena na částku 3 933 Kč za pronájem vozidla. Z dokladu o stanovení výše skutečné škody bylo zjištěno, že škoda na poškozeném vozidle byla vyúčtována ve výši 52 850 Kč. Z dokladu o výplatě plnění poškozenému bylo zjištěno, že dne 29. 5. 2019 [anonymizováno] uhradila škodu ve výši 52 850 Kč. Z dokladu o výplatě plnění odměny pověřenému partnerovi bylo zjištěno, že dne 4. 6. 2019 [anonymizováno] vyplatila [právnická osoba] s.r.o. částku 2 420 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Upomínkami byl žalovaný vyzván k úhradě 1/3 z částky 55 270 Kč, kterou [anonymizováno] uhradila. Soud zjistil, že obsah uvedených listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud v souladu s ust. § 3 odst. 2, § 6 odst. 1 a 2, z § 24 odst. 2 písm. b) a z § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z těchto ustanovení vyplývá, že musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Pojistnou smlouvu je povinen uzavřít dle § 1 odst. 2 zák. vlastník vozidla. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Pojištěný má právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákona poškozenému způsobenou újmu a vynaložené náklady. Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Výplatou plnění z garančního fondu vzniká [anonymizováno] nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [anonymizováno] vyřízením případu. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Bylo zjištěno, že dne 15. 4. 2019 způsobil žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla Audi [registrační značka] [anonymizováno] shora popsanou dopravní nehodu, při které způsobil škodu na vozidle [registrační značka] 47. Žalovaný neměl ke škodícímu vozidlu [registrační značka] [anonymizováno] k datu vzniku škody uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu, porušil tak ust. § 3 odst. 2 zákona [obec] kancelář pojistitelů postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni, která doložila, že [anonymizováno] poskytla z garančního fondu za škodu způsobenou provozem nepojištěného vozidla poškozenému částku 52 850 Kč a [právnická osoba] s.r.o. delegační poplatek ve výši 2 420 Kč. Pokud by vozidlo bylo řádně pojištěno, pojišťovna by hradila škodu dle § 6 odst. 1 téhož zákona. Vozidlo pojištěno nebylo, [anonymizováno] byla proto povinna poskytnout náhradu škody z garančního fondu. Žalobkyně doložila, že [anonymizováno] následně uhradila poskytnuté plnění poškozenému a poplatek za vyřízení, má tak nárok vůči žalovanému, který za škodu odpovídá, na náhradu takto poskytnutého plnění. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě žalované částky, soud žalobě vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen žalobkyni zaplatit požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s 10 % úrokem z prodlení od 28. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci toho rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník, který měl ve věci plný úspěch má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 1 860 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 1 860 Kč a 3 x 300 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 13 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 1 360,80 Kč a soudní poplatek 800 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 8 640,80 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.