12 C 304/2018-160 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce uvedl, že je vlastníkem motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. První registrace proběhla v roce 1998. Dne [datum] byl účastníkem dopravní nehody v [obec]. Došlo k poškození vozidla, které téhož dne předal k opravě žalované. Vozidlo mělo poškozené čelní sklo, kapotu, chladič, logo, přední nárazník a pravý přední blatník. Žalovaná vozidlo opravila a vystavila daňový doklad [číslo] 2015 ze dne [datum], znějící na částku 30 531 Kč. Žalobce cenu opravy uhradil v hotovosti [datum]. Vozidlo si vyzvedl, absolvoval s ním technickou prohlídku a měření emisí. Nechal provést výměnu provozních kapalin. Následně, ještě v listopadu 2015, po ujetí 530 km od opravy, došlo k zahoření vozidla v přední pravé části. Požár se šířil komínovým efektem přes horní motorovou část až na pravou stranu zadní části kapoty. Dne 7. 1. 2016 bylo shořelé vozidlo předáno ke kontrole do autorizovaného servisu [anonymizováno]. Došlo ke zjištění, že oprava provedená žalovanou v říjnu 2015 spočívala v použití starších náhradních dílů (levý a pravý světlomet, kapota motoru, pravý přední blatník, chladičová stěna a vodní chladič). Žalobce si nechal vypracovat znalecký posudek. Soudní znalec, pan ing. Antonín Žalud v posudku ze dne 30. 6. 2016 konstatoval, že příčinou vzniku zahoření vozidla muselo být nadměrné zatížení vodičů elektrické instalace v jeho přední části vlivem přechodového odporu. Vzhledem k tomu, že při předchozí opravě po havárii přední části vozidla muselo dojít k rozpojení elektrické instalace vedoucí k ventilátoru chlazení, umístěného pod chladičem v přední části vozidla, k zahoření muselo dojít v souvislosti s předchozí prováděnou opravou, zvláště pak pokud při opravě byly použity starší náhradní díly. Žalobce proto dospěl k závěru, že příčinou požáru vozidla byla chybná oprava, provedená žalovanou. Škoda byla stanovena částkou 27 500 Kč a představuje tržní hodnotu vozidla v době zničení po odečtení hodnoty zbytků, to je 7 500 Kč. Žalobce přistoupil k tomuto stanovení výše škody s ohledem na zjištění, že náklady na opravu by téměř převyšovaly tržní hodnotu vozidla. Žalobce má k dispozici odhad výkupní ceny ze dne 23. 7. 2018, vyhotovený společností [právnická osoba] a rozpočet téže firmy. 2. V důsledku nemožnosti užívat poškozené vozidlo s kombinovaným pohonem LPG/benzín došlo na straně žalobce ke vzniku vícenákladů na pohonné hmoty. V období od 1. 12. 2015 do 28. 1. 2016, které odpovídá délce doby, po kterou by vozidlo bylo opravováno, ujel se svým druhým vozidlem [registrační značka] 5 510 km. Vypočítal rozdíl ve spotřebě, vztahující se k tomuto údaji a dospěl k rozdílu nákladů za pohonné hmoty v celkové výši 9 625,97 Kč Tyto náklady žalobce považuje za škodu, způsobenou žalovanou. Celkem se proto domáhá přisouzení částky 37 125,97 Kč. 3. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a to ani z části. V prvním vyjádření konstatovala, že ze žaloby není zřejmé, kdy přesně došlo k zahoření vozidla. Žalobce nevysvětlil, proč poškozené vozidlo přistavil do autorizovaného servisu [právnická osoba] až 7. 1. 2016. V mezidobí mohl kdokoliv do vozidla zasáhnout a vyloučit objektivitu následného znaleckého zkoumání. Znalecký posudek byl vypracován až o dalších 6 měsíců později, tudíž není zřejmé, jak bylo do té doby s vozidlem nakládáno. Žalovaná se závěry soudního znalce kategoricky nesouhlasí, neboť z nich vyplývá, že vždy, když dojde při opravě vozidla k rozpojení elektrické instalace a jsou při opravě použity starší náhradní díly, dojde k zahoření. Žalobce vadné plnění vůči žalobkyni nereklamoval. Je naprosto standardní, že oprava starého, dopravní nehodou poškozeného vozidla, se provádí ze starších dílů. Za žádných okolností nemůže být tato skutečnost vykládána tak, že se jedná o vadu plnění na straně žalované a navíc ještě o jedinou příčinu zahoření vozidla. Nárok žalobce není zcela tvrzen a už vůbec není prokázán. Proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 4. Žalobce k vyjádření žalobkyně žalobu doplnil. Uvedl, že k zahoření vozidla došlo 2. 12. 2015 po ujetí 639 km. Ihned po škodní události žalovanou kontaktoval. Sdělil jí, že došlo k poškození automobilu a žalovaná 3. 12. 2015 nechala vozidlo převézt do své provozovny. Tam měla být zjištěna příčina škodní události za účasti soudního znalce. Protože vytipovaný znalce pan Šmucler není zapsán v požadovaném oboru a žalovaná svou odpovědnost za škodu odmítla, došlo 20. 12. 2015 ke zpětnému předání automobilu žalobci. Ten následně 7. 1. 2016 zajistil jeho převoz do autorizovaného servisu [právnická osoba], [IČO]. Zde byl proveden kvalifikovaný odhad výkupní ceny poškozeného vozidla a žalobci sdělen předpokládaný rozpočet nákladů na případnou opravu. V této souvislosti nebyla provedena žádná demontáž poškozených dílů a do vozidla nikdo nijak nezasahoval. Žalobce následně sám vyhledal soudního znalce, v jehož časových možnostech bylo provést prohlídku vozidla až v červnu 2016. Po celou dobu bylo uskladněno v garáži v [obec]. Tvrzení žalované, že žalobce nereklamoval, není pravdivé. Prostřednictvím svého právního zástupce ho vyzýval k úhradě škody již dopisem ze dne 20. 11. 2016. Žalobce zopakoval, že při provedení opravy muselo dojít k rozpojení elektroinstalace v poškozené části vozidla a jejímu následnému zapojení. Je evidentní, že jedinou možnou příčinou způsobené škody je nekvalitně provedená oprava. 5. Soud provedl důkaz potvrzením o účasti na dopravní nehodě ev. č. KRPK [číslo] 2015 ze dne [datum], daňovým dokladem [číslo] 2015 vystaveným 3. 11. 2015 žalovanou, příjmovým dokladem znějícím na částku 30 531 Kč ze dne 4. 11. 2015 a kalkulací nákladů na opravu, obsahující přehled náhradních dílů a prací. Závěr, že žalovaná opravovala vozidlo žalobce po nehodě v [obec] [datum] a žalovaný za tuto opravu zaplatil vyfakturovanou cenu, je mezi účastníky nesporný. Nesporný je rozsah prací i přehled náhradních dílů. Žalovaná nepopírá, že nebyly nové. 6. Soud provedl důkaz přípisem ze dne 28. 11. 2016, který v právním zastoupení žalobce vyhotovil [anonymizováno] [příjmení] advokát, adresovaným žalované. Žalobce oznamuje, že došlo k zahoření vozidla v přední části na pravé straně. Příčinou vzniku zahoření bylo nadměrné zatížení vodičů elektrické instalace přední části vozidla vlivem přechodového odporu, to vše ale právě v souvislosti s prováděnou opravou. V závěru podání žalobce žádal náhradu škody, vyjádřené částkou 44 685 Kč. Důkaz soud provedl zakázkovým listem ev. č. [anonymizováno] ze dne 3. 12. 2015, z něhož vyplývá, že poškozené vozidlo se nacházelo v prostoru žalované za účelem jeho kontroly soudním znalcem. Je tedy nesporné, že žalovaná nejpozději 3. 12. 2015 rozsah poškození znala. Věděla, že vozidlo tzv. zahořelo. Protože vozidlo po nehodě ze dne [datum] opravovala, znala jeho hodnotu. Nezpochybnila tržní cenu vozidla před zničením 35 000 Kč. Tato částka odpovídá i stanovení obvyklé ceny pojišťovnou [anonymizováno] dne 22. 10. 2015 v souvislosti s likvidací pojistné události. Odečítaná částka pak vychází z odborného vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 23. 7. 2018. Těmito listinami soud provedl důkaz a konstatuje, že jejich obsah je nesporný. Podstatou sporu pak je zjištění příčinné souvislosti mezi opravou vozidla prováděnou žalovanou a jeho zahořením. 7. Příčinnou souvislost mezi opravou vozidla a jeho zničením požárem žalobce od samého počátku prokazuje znaleckým posudkem č. 4345/20-16, jehož autorem je pan Ing. Antonín Žalud. Znalec dovodil, že k zahoření vozidla muselo dojít v souvislosti s předchozí opravou přední části vozidla, zvláště pak pokud při opravě byly použity starší náhradní díly jako sahara, ventilátor chladiče, přední světlomety, a podobně. Příčinou požáru muselo být nadměrné zatížení vodičů elektrické instalace v přední části vozidla vlivem přechodového odporu. Žalovaná strana se se závěry posudku neztotožnila, a proto soud požádal znalce k vypracování dodatku. Soudní znalec své původní závěry potvrdil a konstatoval, že příčinou zahoření vozidla nebyla závada na palivové soustavě vozidla. K zahoření muselo dojít tím způsobem, že v elektrické instalaci, umístěné v přední části vozidla, docházelo vlivem nedokonalého spoje k velkému přechodovému odporu a tím k postupnímu zatížení a žhavení vodičů elektrické instalace. Ohnisko požáru vzniklo v pravé straně vozidla vpředu, kde je nastaven plastový kryt hydraulického čerpadla řízení. V tomto místě je umístěna elektrická instalace, vedoucí k ventilátoru chladicího systému motoru. Vozidlo od převzetí z opravy do okamžiku zahoření ujelo 639 km. Nelze jednoznačně určit, do jaké míry mohly zahoření ovlivnit použité náhradní díly. Nelze konstatovat, že žalovaná elektroinstalaci nesprávně zapojila, ale spíše se jednalo o nedokonalé propojení elektrické instalace mezi jednotlivými vodiči, anebo nedokonalé připojení k jednotlivým spotřebičům ať již z důvodu nedokonalého svěrného spojení mezi nasouvatelnými svorkami (fastony), anebo nedostatečným upevněním vodičů ve šroubovací svorkovnici. Soudní znalec byl předvolá