23 C 76/2019-13 — Okresní soud v Sokolově

Paní [celé jméno manželky] a žalovaný se domáhali rozvodu jejich manželství a uložení povinnosti žalovanému platit paní [celé jméno manželky] od května 2019 10 000 Kč měsíčně, výživné, s tím, že pokud by zemřela, přešla by tato povinnost na dceru, žalobkyni, do dokončení studia. Usnesením Okresního soudu v Sokolově z 15. 9. 2020, 23 C 76/2019-11, bylo řízení o rozvod zastaveno a rozhodnuto, že v řízení o placení 10 000 Kč měsíčně od 1. 5. 2019 bude pokračováno s žalobkyní namísto paní [celé jméno manželky]. Paní [celé jméno manželky] [datum] zemřela. Úmrtí bylo zjištěno z úmrtního listu Městského úřadu Sokolov. Paní [celé jméno manželky] a žalovaný se domáhali uložení povinnosti žalovanému platit po smrti paní [celé jméno manželky] žalobkyni od května 2019 výživné 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně byla dcerou paní [celé jméno manželky], manželky žalovaného. Tento vztah nezakládá vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni. Z žaloby, společně podané paní [celé jméno manželky] a žalovaným, vyplývá, že žalovaný s placením 10 000 Kč od května 2019 souhlasil, je tedy zřejmé, že o tom uzavřeli dohodu; po smrti paní [celé jméno manželky] měl nárok přejít na žalobkyni do ukončení jejího studia. Obsahem dle § 2701 (1) zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, jde zřejmě o smlouvu o důchodu, neboť plátce, žalovaný, se zavázal platit příjemkyni, žalobkyni, za niž jednala paní [celé jméno manželky], jež měla částky pro ni spravovat, pravidelné peněžní dávky (důchod). V občanském soudním řízení však soudy dle § 7 (1) zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), projednávají a rozhodují spory, jež vyplývají z poměrů soukromého práva; jsou tedy povolány k tomu, aby rozhodovaly v případě, že k takové dohodě nedojde, případně není dobrovolně plněna, nikoli, aby dohodu, jež (by) byla uzavřena a plněna i bez soudního řízení, pouze schvalovaly. Je proti smyslu soudního řízení, aby se žalovaný domáhal uložení povinnosti proti sobě. Nebylo zjištěno, ani žalobkyně nenamítla, že žalovaný takovou dohodu neplní, případně by přes výzvu neplnil, žaloba tak nemusela být vůbec podána. Soud ji proto zamítl, neboť by bylo v rozporu s uvedeným právním předpisem o povolání soudů řešit spory v případě, že se bez toho účastníci nejsou schopni dohodnout; pokud žalovaný dobrovolně nesplní, co žalobkyně, jako nástupkyně paní [celé jméno manželky], požaduje, může být žaloba podána důvodně znovu. K projednání věci samé dle §§ 101 (4), 115a o. s. ř. nebylo nařízeno jednání, neboť bylo lze rozhodnout pro nedůvodnost vyplývající ze žaloby samé, účastníci na výzvu v usnesení Okresního soudu v Sokolově z 15. 9. 2020, 23 C 76/2019-11, k vyjádření souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání s doložkou, že jinak se bude předpokládat, že nemají námitky, se v určené lhůtě nevyjádřili, proto se jejich souhlas předpokládal. Žádný z účastníků ve statusových věcech manželských, rozvodu, dle § 23 zákona 292/2013 Sbírky, o zvláštních řízeních soudních, nemá zásadně právo na náhradu nákladů řízení. V části výživného (důchodu), byla žaloba zamítnuta, tuto však podal též žalovaný, tedy ani jeho nelze označit za úspěšného účastníka, proto dle § 142 (2) o. s. ř. bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soudní poplatek za návrh o rozvod dle § 10 (6) zákona 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích), bude žalovanému vrácen v zaplacené výši 2 000 Kč, neboť řízení v této části bylo zastaveno před rozhodnutím ve věci samé a usnesením Okresního soudu v Sokolově z 3. 6. 2020, 18 D 539/2019-53, bylo určeno, že pohledávka na tento poplatek vůči soudu, náležející do společného jmění paní [celé jméno manželky] a žalovaného, mu připadne. Nesdělí-li jinak, bude tak učiněno na účet [bankovní účet], jenž je dle uvedeného usnesení veden na jeho jméno, [variabilní symbol]. Rozsudek bude v tomto dle § 161 (2) o. s. ř. vykonatelný, tedy vykonán, jakmile nabude právní moci. Navrhovatelka, paní [celé jméno manželky], v řízení o určení výživného, vycházeje z jeho označení v návrhu, dle §§ 2 (3), 11 (2 c)) zákona o soudních poplatcích, byla od poplatku osvobozena, žalobě však nebylo vyhověno, proto povinnost žalovaného k jeho zaplacení nevznikla.