23 C 129/2021-52 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně částku v celkové výši 33 790 Kč z titulu neuhrazení příspěvku na úhradu zaopatření nezletilé dcery žalovaných, [jméno] [příjmení], narozené [datum], umístěné na žádost žalované 2. od 21. 8. 2015 do 15. 3. 2018 u žalobkyně. 2. Žalovaní se k žalobě nikterak nevyjádřili. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z kopie rodného listu vedeného v knize matričního úřadu městského obvodu [obec a číslo], okres [okres], ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], pořadové [číslo] soud zjistil, že jako matka [jméno] [příjmení], narozené [datum], (dále jen„ dcera žalovaných“), je v tomto rodném listě vedena žalovaná 2. a jako otec žalovaný 1. 5. Ze zřizovací listiny ze dne 29. 3. 2007, (dále jen„ zřizovací listina“) a dodatku [číslo] ke zřizovací listině ze dne 22. 5. 2012 soud zjistil, že žalobkyně je dětským domovem pro děti do tří let věku. 6. Z žádosti ze dne 21. 8. 2015 soud zjistil, že žalovaná 2. požádala dne 21. 8. 2015 o umístění dcery žalovaných u žalobkyně, a to z důvodu nedostatečné výbavy pro novorozence. 7. Z dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne 3. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaný 1. uznal vůči žalobkyni dluh ve výši 20 325 Kč, a to jako jednu polovinu dlužné částky včetně příslušenství vzniklé z důvodu nehrazení příspěvku na úhradu zaopatření dcery žalovaných umístěné u žalobkyně. Tento svůj dluh se žalovaný 1. zavázal uhradit pravidelně v 21 měsíčních splátkách počínaje od 20. 1. 2018. Pro případ, že by žalovaný 1. předmětné splátky nehradil řádně a včas byla účastníky sjednána ztráta výhody splátek. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 11. 2020 předložené včetně dodejek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě částky 33 790 Kč včetně ve výroku rozsudku specifikovaného příslušenství. 9. Na základě dílčích skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na základě žádosti žalované 2. byla u žalobkyně, která je dětským domovem pro děti do tří let věku, od 21. 8. 2015 do 15. 3. 2018 umístěna dcera žalovaných. Žalobkyně proto vyzvala žalované jako rodiče dcery žalovaných, aby za předmětné období uhradili příspěvky na úhradu zaopatření jejich dcery umístěné v dětském domově pro děti do 3 let. Žalovaní však tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnili, když z částky 45 085 Kč, coby částky představující souhrnnou výši těchto příspěvků, žalovaní uhradili pouze částku 11 295 Kč. 10. Podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách, (dále jen „zákon o zdravotnických službách“), jsou osoby povinné výživou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do tří let věku, případně též jeho průvodce. Zaopatřením se rozumí stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnost. Výše příspěvku je s přihlédnutím k zákonnému zmocnění v § 44 odst. 4 větě druhé zákona o zdravotních službách stanovená ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 56/2012 Sb. o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do tří let věku. Podle jeho § 1 písm. a) činí výše příspěvku, jde-li o dítě do jednoho roku věku, 45 Kč denně, jde-li o dítě od jednoho do tří let věku, činí výše příspěvku 50 Kč denně. Podle § 2 odst. 1 této vyhlášky se příspěvek hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte a jeho průvodce v dětském domově. Den propuštění z dětského domova se nezapočítává. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že příspěvek za kalendářní měsíc uhradí osoba povinná výživou do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě nebo průvodce v dětském domově pobývali. Dojde-li k propuštění z dětského domova v průběhu kalendářního měsíce, příspěvek uhradí tato osoba do 8 dnů po propuštění. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 1872 o. z. platí, je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Podle § 1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. věty první je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Dcera žalovaných jako nezletilé dítě do jednoho roku věku strávila u žalobkyně dobu od 21. 8. 2015 do 17. 8. 2016 a ve věku od jednoho do tří let věku dobu od 18. 6. 2016 do 15. 3. 2018. S ohledem na tuto skutečnost, jakož i skutečnost, že žalovaní jsou osobami povinnými výživou dcery žalovaných, vznikla jim povinnost k úhradě příspěvku na zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do tří let věku za období od 21. 8. 2015 do 17. 8. 2016 ve výši 45 Kč denně a od 18. 6. 2016 do 15. 3. 2018 ve výši 50 Kč denně, se splatností vždy do 8. dne následujícího kalendářního měsíce po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dcera žalovaných pobývala u žalobkyně. Jelikož žalovaní z příspěvku na úhradu zaopatření dcery žalovaných za výše uvedené období v celkové výši 45 085 Kč uhradili pouze částku 11 295 Kč, zavázal je soud k úhradě dosud neuhrazené části výše uvedeného příspěvku, celkem tedy k úhradě částky 33 790 Kč včetně úroku z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku. 12. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně na náhradě nákladů řízení požadovala pouze částku žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 352 Kč, zavázal soud žalované společně a nerozdílně k úhradě této částky.