23 C 87/2021-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 520 Kč z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Na základě smlouvy ze dne 6. 5. 2019 převedla [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO], (dále jen„ původní věřitelka“), na žalobkyni právo požadovat na žalovaném úhradu projednávaného nároku. Žalovaný dne 24. 9. 2018 uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným původní věřitelkou, konkrétně linkou [číslo]. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu původní věřitelkou pověřené osoby zjištěno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila původní věřitelkou pověřená osoba záznam [číslo] jehož obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne [datum] v [údaj o čase] hodin, identifikace dopravního prostředku původní věřitelky, číslo občanského průkazu žalovaného a jeho adresa. Záznam byl žalovaným podepsán. Původní věřitelkou pověřená osoba vyzvala žalovaného k úhradě jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil. 5. Výše jízdného a výše přirážky k jízdnému byla původní věřitelkou stanovena v Tarifu [anonymizováno] [obec] účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Lhůta k úhradě byla smluvními přepravními podmínkami původní věřitelky účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly stanovena pro případ jízdného na okamžik nástupu do hromadného dopravního prostředku provozovaného původní věřitelkou (čl. 2 odst. 1.) a pro případ přirážky k jízdnému na okamžik výzvy původní věřitelkou pověřené osoby (čl. 10). Žalovaný byl žalobkyní prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 1. 8. 2019 předložené včetně potvrzení o odeslání písemnosti opětovně vyzván, aby jízdné i přirážku k jízdnému zaplatil. Žalovaný na uvedenou upomínku nereagoval a požadované plnění do vyhlášení tohoto rozsudku neuhradil. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě, zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu, a to včetně její výše, stanoví § 7 odst. 5 vyhlášky o přepravním řádu, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě přepravy prostřednictvím metra, tramvajové a trolejbusové linky), § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě přepravy prostřednictvím autobusové linky). Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Žalovanému vznikla uzavřením přepravní smlouvy povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit původní věřitelce jízdné. Protože se žalovaný jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a původní věřitelce v postavení dopravce jízdné neuhradil, vznikl původní věřitelce nárok na úhradu jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč se splatností do 24. 9. 2018, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 520 Kč v souladu s návrhem žalobkyně od 10. 10. 2018 do zaplacení. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také pohledávka původní věřitelky, z titulu jízdy žalovaného bez platného jízdního dokladu ze dne 24. 9. 2018, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 520 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.