33 C 246/2021-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 712,37 Kč. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Podpisem smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí se Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] (dále jen VOP), tyto obdržel a vzal na vědomí, že jsou součástí smlouvy. Současně se zavázal dodržovat VOP a pravidla v nich uvedená. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalovanému přijímací zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* 342CC42709D (dále jen zařízení). Převzetí zařízení potvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listu. Žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy tím, že soustavně nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. V souladu s ustanovením § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a čl. 2 .7.3.2 VOP právní předchůdkyně žalobkyně jednostranně ukončila v důsledku zmíněného porušení povinnosti smluvní vztah založený smlouvou odstoupením označeným jako Odstoupení od smlouvy ze dne [datum]. Dle čl. 7 VOP je uživatel povinen vrátit dočasně poskytnuté zařízení. Podle 7.6 VOP je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu za každé takové zařízení, jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení ve lhůtě nejpozději do [číslo] dnů od ukončení smlouvy, nebo je vrátí v nefunkčním stavu nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil žalobkyni shora uvedené přijímací zařízení, které mu bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, nárokuje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty v částce 2 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu nezaplaceného pronájmu uvedeného zařízení a poplatku za odpojení, a to v celkové částce 712,37 Kč, když z faktury [číslo] požaduje za pronájem částku 0,11 Kč, z faktury [číslo] požaduje za pronájem částku 70 Kč, z faktury [číslo] požaduje za pronájem částku 70 Kč, z faktury [číslo] požaduje za pronájem částku 70 Kč, z faktury [číslo] požaduje za pronájem částku 2,26 Kč a z faktury [číslo] požaduje částku 500 Kč odpovídající poplatku za odpojení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne [datum], zakázkové listy, všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, fakturu [číslo] splatnou do 17. 6. [číslo], fakturu [číslo] spatnou do 17. 7. 2019, fakturu [číslo] splatnou do 17. 8. 2019, fakturu [číslo] splatnou do 17. 9. 2019, fakturu [číslo] splatnou do 17. 10. 2019, fakturu [číslo] splatnou do 2. 11. 2019, ceník, odstoupení od smlouvy ze dne 7. 11. 2019 spojené s výzvou k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení, předžalobní upomínku včetně dokladu o jejím odeslání. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal hradit měsíčně vyúčtování za poskytnuté služby včetně poplatku za pronájem příjímacích zařízení, který dle smlouvy činí měsíčně 70 Kč za pronájem zařízení. Žalovaný neplatil poplatky za poskytnuté služby, čímž porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy. Žalovaný ve lhůtě do 7/14 od data ukončení smlouvy nevrátil dočasně poskytnuté zařízení žalobkyni a podle čl. 7 VOP má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty 2 000 Kč. Z doložených faktur bylo zjištěno, že žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky za pronájem zařízení a částky za odpojení z důvodu nedoplatku, která celkem činí 712,37 Kč (212,37 Kč za pronájem zařízení a 500 Kč náklady dle ceníku na odpojení z důvodu nedoplatku). 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v platném znění a dle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Po zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně má podle VOP a dle ceníku právo na úhradu smluvní pokutu 2 000 Kč za zařízení, jehož převzetí žalovaný stvrdil podpisem na zakázkovém listu č. objednávky [číslo] ze dne [datum]. Dále má rovněž právo na úhradu poplatků za pronájem zařízení vyfakturovaných shora uvedenými fakturami. Tyto služby nespadají pod služby elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v platném znění, proto k projednání věci je dána pravomoc soudu. Žalobkyně prokázala, že žalovaný převzal uvedené zařízení a jeho povinností bylo za pronájem hradit sjednaný poplatek. Soud proto žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 712,37 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. 9. Vzhledem k tomu, že odvolání není proti tomuto rozsudku přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.