33 C 305/2021-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 7 537 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na nájemném a za služby spojené s užíváním bytu. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní na straně pronajímatele a žalovanou na straně nájemce byla uzavřena nájemní smlouva s doprovodným sociálním programem č. [spisová značka] ze dne 15. 7. 2019, a č. [spisová značka] ze dne 27. 8. 2019, na základě kterých žalovaná užívala byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím v budově [adresa] v ulici [anonymizováno] č. or. [anonymizováno] v [obec] Nájemní smlouva č. [spisová značka] byla sjednána na dobu určitou do 31. 8. 2019 a nájemné bylo sjednáno ve výši 6 043 Kč měsíčně a nájemní smlouvy č. [spisová značka] byla sjednána na dobu určitou do 30. 9. 2019 a nájemné bylo sjednáno ve výši 6 043 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila nájem a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc 8/ 2019 ve výši 6 043 Kč splatný do 25. 8. 2019. Dne 29. 8. 2019 žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit ve dvou splátkách, a to 4 000 Kč do 6. 9. 2019 a 2043 Kč do 25. 9. 2019. Na dluh zaplatila pouze dne 21. 10. 2019 částku 2 000 Kč, dne 31. 7. 2020 byla dlužná částka snížena o přeplatek z vyúčtování za rok 2019 ve vši 123 Kč a dne 17. 12. 2019 žalovaná uhradila ještě částku 2 000 Kč. Zbývající část dluhu 1 920 Kč žalovaná neuhradila. Dále žalovaná neuhradila nájem a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc 9/ 2019 ve výši 6 043 Kč splatný do 25. 9. 2019. Dne 30. 9. 2019 žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit ve třech splátkách, a to 2 000 Kč do 25. 1. 2020, 2 000 Kč do 25. 2.2 020 a 2043 Kč do 25. 3. 2020. Dlužná částka byla snížena o přeplatek na sociální službě azylového domu ve výši 426 Kč, a to dne 27. 2. 2020. Zbývající část dluhu 5 617 Kč žalovaná neuhradila. Celková výše dluhu tedy činí 7 537 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly v souladu s ust. § 46b odst. 1 o. s. ř. doručovány soudní písemnosti na adresu evidovanou v informačním systému. Na základě postupu při doručování písemností podle § 49 a násl. o. s. ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalované doručeny, i když se o nich nedozvěděla. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 4. Protože se žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vycházel soud pouze z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. Žalobkyně k žalobě doložila výpis z katastru nemovitostí, Nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne 15. 7.2019, uznání dluhu za měsíc srpen 2019 ze dne 29. 8. 2019, pokladní doklad [číslo] na částku 2 000 Kč ze dne 21. 10. 2019, pokladní doklad [číslo] na částku 2 000 Kč ze dne 17. 12. 2019, nájemní smlouvu č. [spisová značka] ze dne 27. 8. 2019, uznání dluhu za měsíc září 2019 ze dne 30. 9. 2019 a evidenci předpisů a plateb. 5. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaná uznala dluh na nájemném a na úhradách za služby spojené s užíváním bytu za měsíc srpen 2019 v částce 6 043 Kč a za měsíc září 2019 v částce 6 043 Kč. Dluh za měsíc srpen se zavázala uhradit ve dvou splátkách, a to částkou 4 000 Kč do 6. 9. 2019 a částkou 2 043 Kč do 25. 9.2019, uhradila však pouze dne 21. 10.2 019 částku 2 000 Kč a dne 17. 12. 2019 částku 2 000 Kč a dále na dluh žalobkyně započetla přeplatek z vyúčtování ve výši 123 Kč dne 31. 7. 2019. Dluh za měsíc září 2019 se zavázala uhradit ve třech splátkách, a to částkou 2 000 Kč do 21. 10. 2019, částkou 2 000 Kč do 25. 2. 2020 a částkou 2 043 Kč do 25. 3. 2020, splátky však nehradila a na dluh pouze žalobkyně započetla přeplatek na sociální službě ve výši 426 Kč dne 27. 2. 2020. 6. Vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dluhu dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni částku 7 537 Kč. 7. Podle § 2 053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Žaloba byla shledána důvodná, když z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaná uznala svůj dluh na nájmu za měsíc srpen 2019 ve výši 6 043 Kč a za měsíc září 2019 ve výši 6 043 Kč vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Po uznání dluhu tedy žalobkyně již nemusí prokazovat jeho existenci (vznik závazku), ani jeho právní důvod, ani jeho trvání. Žalovaná neprokázala, že závazek vůbec nevznikl nebo že zanikl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž dle ust. § 1970 o. z. právo na úhradu úroků z prodlení, když žalobkyně zohledňuje jednotlivé platby, jakož i prodlení u každé jednotlivé splátky zvlášť a jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 0 Kč.