33 C 366/2020-41 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 771 Kč s úrokem z prodlení od 24. 7. 2019 do zaplacení, představující neuhrazené pojistné z pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) pro vozidlo tov. zn. Škoda Fabia, [registrační značka] Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni 15. 3. 2019 a zanikla ke dni 23. 7. 2019 z důvodu neplacení pojistného. Na pojistném vznikl dluh 3 771 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila pojistnou smlouvu [číslo] výpočet dlužného pojistného, specifikaci pohledávky, upomínku k zaplacení dlužného pojistného, oznámení o zániku pojištění s upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 26. 7. 2019, předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora uvedené žalobě. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalovaný byl povinen platit sjednané pojistné. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 15. 3. 2019 a z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku smlouvy ke dni 23. 7. 2019. Za období od 15. 3. 2019 do 23. 7. 2019 vznikl na pojistném dluh ve výši 3 771 Kč. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné a podle § 12 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ust. § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno. 6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 3 771 Kč odpovídající neuhrazenému pojistnému za období od 15. 3. 2019 do 23. 7. 2019. Žaloba byla shledána jako důvodná, když z doložených důkazů je zřejmé, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Smlouva zanikla podle § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Pojistitel má podle § 13 zákona o pojistné smlouvě právo na pojistné za pojistnou dobu. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy do dne podání žaloby. Soud proto žalobě v celém rozsahu včetně příslušenství vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 771 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku 2020bylo jen senátu 33 C podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. 9. Vzhledem k tomu, že odvolání není proti tomuto rozsudku přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.