10 C 27/2022-62 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 33 512,18 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž dne 31. 7. 2014 poskytla žalovanému peněžní prostředky 30 606 Kč. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky s příslušenstvím ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně. Dluží 30 606 Kč za nesplacenou jistinu, dlužné splátky pojištění 459,09 Kč, smluvní pokutu 885,75 Kč a úroky ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 1 561,34 Kč. Po podání žaloby žalobkyně uvedla, že trestním příkazem vydaným Okresním soudem v Chebu dne 24. 4. 2015 sp. zn. 3 T 45/2015 byl žalovaný uznán vinným, že uzavřel prostřednictvím zprostředkovatele se žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] ve výši 30 600 Kč, kdy při uzavírání smlouvy vědomě uvedl nepravdivé údaje o svém měsíčním příjmu, přestože byl evidován jako uchazeč o zaměstnání a pobíral dávky v hmotné nouzi ve výši 3 410 Kč a na základě těchto nepravdivých údajů byl úvěr poskytnut. Žalovaný neuhradil žádnou splátku a způsobil tak společnosti [právnická osoba] přímou škodu ve výši 30 606 Kč. Spáchal tak přečin úvěrového podvodu dle § 211/1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s podmíněným odkladem a zkušební dobou na 2 roky. 2. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 2 906,18 Kč (dlužné splátky pojištění 459,09 Kč smluvní pokutu 885,75 Kč a úroky ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 1 561,34 Kč). Soud postupoval dle § 96 o.s.ř. a řízení zastavil. 3. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se k jednání nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, nepožádal o odročení jednání. Z uvedených důvodů soud jednal dle § 101/3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Z obsahu úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše disponzibilního úvěrového limitu ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet ve stanoveném termínu a ve stanovené výši. Z obsahu trestního příkazu vydaného Okresním soudem v Chebu ze dne 24. 4. 2015 sp. zn. 3 T 45/2015 bylo zjištěno, že žalovaný spáchal přečin úvěrového podvodu dle § 211/1 trestního zákona, neboť při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje o svém příjmu a na základě nepravdivých údajů mu žalobkyně poskytla úvěr a žalovaný svým jednáním způsobil žalobkyni škodu ve výši 30 606 Kč. Z výpisu z účtu [číslo] z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 606 Kč na nákup mobilního telefonu. Z upomínek zaslaných žalovanému bylo zjištěno, že byl opakovaně upomínán o úhradu dlužné částky a to zejména upomínkou ze dne 3. 11. 2014. 5. Z § 2894 odst. 1 o.z. a § 2952 o.z. vyplývá, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). 6. Na základě provedeného dokazování a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] došlo na základě trestné činnosti žalovaného, jak vyplývá z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 24. 4. 2015 sp. zn. 3T 45/2015. Žalovaný uvedl nepravdivé údaje o svém měsíčním příjmu, proto mu byly vyplaceny peněžní prostředky ve výši 30 606 Kč a žalobkyni v této výši byla způsobena škoda. Žalobkyně se proto oprávněně domáhá plnění z titulu náhrady škody způsobené trestnou činností žalovaného. Žalobkyně prokázala předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu a to protiprávní jednání žalovaného, vznik škody, příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovaným a vznikem škody a zavinění žalovaného. Žalovaný neprokázal, že škodu uhradil. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého plnění je proto povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroků z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že i když měl účastník ve věci úspěch částečný může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně vzala žalobu zpět kromě jiného ohledně smluvní pokuty ve výši 885,75 Kč. Jedná se o nepatrný neúspěch, žalobkyni byla proto přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaný povinen uhradit. Žalobkyně uplatnila formulářovou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 500 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 500 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 504 Kč a soudní poplatek 1 598 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 4 502 Kč. Žalovaný je povinen uhradit na nákladech řízení částku 4 502 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.