10 C 42/2022-18 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná cestovala veřejnými hromadnými prostředky provozovanými žalobkyní bez platných jízdních dokladů a to dne [datum] metrem linkou [anonymizováno], dne [datum] metrem linkou [anonymizováno]. Neuhradila jízdné 30 Kč za jízdu dne [datum] a přirážky 1 500 Kč za každou jízdu. Na upomínky o zaplacení nereagovala. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit celkem částku 3 030 Kč se zákonnými úroky z prodlení od splatnosti každého dlužného jízdného a přirážky do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. Žalobkyně předložila listinné důkazy - záznamy o provedených přepravních kontrolách, smluvní přepravní podmínky, tarif a předžalobní výzvu. Obsah těchto listin je v souladu skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Bylo zjištěno, že dne [datum] a [datum] se žalovaná při prováděných kontrolách oprávněnou osobou neprokázala platnými jízdními doklady. Jízdné a přirážky k jízdnému na místě neuhradila. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 o.z., podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z § 18 a) odst. 2 a 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, z § 37 odst. 5 písm. b) a c) a § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, v platném znění, z § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně vyplývá, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem o zaplacení ceny stanovené za přepravu, je povinen zaplatit jízdné 30 Kč a přirážku 1 500 Kč. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. V uvedených dnech žalovaná cestovala dopravními prostředky provozovanými žalobkyní bez platných jízdních dokladů, jízdné a přirážky k jízdnému neuhradila a to ani po upomínce. S ohledem na absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit dlužnou částku. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinna zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.