10 C 58/2022-16 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný dne [datum] cestoval veřejným dopravním prostředkem - autobusem linkou [číslo] provozovaným žalobkyní, bez platného jízdního dokladu. Jízdné 30 Kč a přirážku 1 500 Kč nezaplatil ani po upomínce. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 1 530 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 26. 10. 2021 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. Žalobkyně předložila listinné důkazy - záznam o provedené přepravní kontrole, smluvní přepravní podmínky, tarif a předžalobní výzvu. Obsah těchto listin je v souladu skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Bylo zjištěno, že dne [datum] se žalovaný při prováděné kontrole oprávněnou osobou na lince autobusu [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné a přirážku k jízdnému na místě neuhradil. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 o.z., podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z § 18 a) odst. 2 a 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, z § 37 odst. 5 písm. b) a c) a § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, v platném znění, z § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně vyplývá, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem o zaplacení ceny stanovené za přepravu, je povinen zaplatit jízdné 30 Kč a přirážku 1 500 Kč. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. V uvedený den žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu, jízdné a přirážku k jízdnému neuhradil a to ani po upomínce. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit dlužnou částku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 a) téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.