11 C 20/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně v žalobě uvedla, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], zapsaná u MS v [obec], v odd. A [číslo]. Žalovaný dne [datum] prostřednictvím Žádosti o klasický úvěr [číslo] požádal Banku o poskytnutí úvěru. Žádosti žalovaného bylo ze strany [příjmení] vyhověno a její akceptací došlo mezi Bankou a žalovaným k uzavření Smlouvy, na základě které se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr [číslo] ve výši 8 307 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných 10. měsíčních splátkách ve výši 871 Kč. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami dne 30. 9. 2021 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Ze smlouvy uzavřené [datum] soud zjistil, že žalovanému (klientovi) [právnická osoba] (zprostředkovatel) zajistil poskytnutí úvěru od [anonymizována čtyři slova] ve výši 8 307 Kč na pořízení mobilního telefonu. Žalovaný smlouvu podepsal. Z listiny označené jako odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována čtyři slova] odstoupila od úvěrové smlouvy [číslo] vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 758 Kč, která se skládá z dlužných měsíčních splátek ve výši 5 226 Kč, úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, to je 1 667 Kč, ze smluvní pokuty za prodlení ve výši 266 Kč a náhrady nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč. Soud navíc vyzval žalobkyni k doložení platby částky 8 307 Kč obchodníkovi. Žalobkyně předložila výpis z běžného účtu, obsahující celkové financování udaného prodejce a interní doklad, z něhož je vidět rozdělení na jednotlivé úvěry. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným závazek v podobě smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, přičemž požadavek na zaplacení úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyní uplatněný nárok týkající se dlužné jistiny úvěru, úroků z prodlení a poplatků za služby spojené s úvěrem odpovídá žalobním tvrzením. Žalovaný si pořídil mobilní telefon za úvěrové prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně. S odkazem na uzavřenou smlouvu dluží celou žalovanou částku. Žaloba byla podaná důvodně, a proto jí soud vyhověl. Pro úplnost je třeba dodat, že podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 757,93 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.