11 C 244/2022-36 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [rok] [číslo] úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2019 -12-19. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu peníze vyplatil dne [rok] [číslo]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2022 -02-06. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru opatřenou nečitelným podpisem zapůjčitele bez razítka a bez podpisu klienta – žalovaného. Soud tuto listinu nepovažuje za platně uzavřenou úvěrovou smlouvu. Žalobkyně dále předložila smlouvu o postoupení pohledávek, v níž je žalovaný identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a variabilním symbolem. Soud se obrátil na [právnická osoba], která sdělila, že majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] je [celé jméno žalovaného] [datum] byla na tento účet připsaná částka 10 000 Kč pod [variabilní symbol] z protiúčtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně kromě toho předložila soudu potvrzení o provedené platbě na účet žalovaného pod VS shodným s rodným číslem žalovaného, které vyhotovil právní zástupce. Z listin, které žalobkyně předložila a které si vyžádal soud z vlastní iniciativy, zcela jednoznačně vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poukázal žalovanému na jeho účet 10 000 Kč. Ze závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně nedošlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy, vyplývá, že se žalovaný v rozsahu částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle druhého odstavce téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V souladu se skutkovým zjištěním a citovaným zákonným ustanovením soud uložil žalovanému částku 10 000 Kč žalobkyni, která prokázala svou aktivní legitimaci, zaplatit. Žalobkyně se domáhá úroku z prodlení. V žalobě požadovala 10 % úrok od 20. 12. 2019 v souladu s dikcí úvěrové smlouvy. Nepochybně si uvědomila, že existenci úvěrového vztahu neprokáže, a proto podáním [datum] vzala žalobu v rozsahu zákonného úroku z částky 10 000 Kč od 20. 12, 2019 do 23. 5 2022 zpět. Soud postupoval podle ust. § 96 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně nově požaduje od [datum] do zaplacení, tedy od data podání žaloby, kterou současně označuje jako výzvu k plnění. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. je povinností dlužníka vydat bezdůvodné obohacení na výzvu ochuzeného (věřitele), tedy žalobkyně. Právo na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z. a jeho výši ustanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ustanovením § 14 b) odst. 5 a) téže vyhlášky, dále 21 % DPH a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč.