11 C 283/2022-46 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí poskytl dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 25. 10. 2019. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně odsouhlasila znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel jí peníze vyplatil dne [datum]. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo] (rodné číslo). Žalovaná nevrátila úvěr v datech splatnosti. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 3. 12. 2021. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). 3. Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru opatřenou nečitelným podpisem zapůjčitele bez razítka a bez podpisu klienta – žalované. Soud tuto listinu nepovažuje za platně uzavřenou úvěrovou smlouvu. Žalobkyně dále předložila smlouvu o postoupení pohledávek, v níž je žalovaná identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a variabilním symbolem. Soud se obrátil na [právnická osoba], která sdělila, že na účet číslo [bankovní účet] přišla částka 10 000 Kč dne 26.8.2019 pod [variabilní symbol]. Žalobkyně předložila soudu potvrzení o provedené platbě na účet žalované pod VS shodným s rodným číslem žalované, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu kterou vyhotovil právní zástupce. 4. Z listin, které žalobkyně předložila a které si vyžádal soud z vlastní iniciativy, zcela jednoznačně vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poukázal žalované na její účet 10 000 Kč. Ze závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně nedošlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy, vyplývá, že se žalovaná v rozsahu částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatila. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle druhého odstavce téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V souladu se skutkovým zjištěním a citovaným zákonným ustanovením soud uložil žalované částku 10 000 Kč žalobkyni, která prokázala svou aktivní legitimaci, zaplatit. Žalobkyně se domáhá úroku z prodlení. V žalobě požadovala 10 % úrok od 26. 10. 2019 v souladu s dikcí úvěrové smlouvy. Nepochybně si uvědomila, že existenci úvěrového vztahu neprokáže, a proto podáním ze dne 11. 10. 2022 vzala žalobu v rozsahu zákonného úroku z částky 10 000 Kč od 26. 10. 2019 do 23. 2. 2022 zpět. Soud postupoval podle ust. § 96 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně nově požaduje od 24. 2. 2022 do zaplacení, tedy od data podání žaloby, kterou současně označuje jako výzvu k plnění. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. je povinností dlužníka vydat bezdůvodné obohacení na výzvu ochuzeného (věřitele), tedy žalobkyně. Právo na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z. a jeho výši stanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ustanovením § 14 b) odst. 5 a) téže vyhlášky, dále 21 % DPH a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč.