11 C 296/2022-16 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že je právnickou osobou zřízenou na základě § 18 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat pak vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4. Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 zákona žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [VIN kód], druh vozidla: osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, číslo technického průkazu [anonymizováno] nebylo v období od 6. 11. 2020 do 27. 11. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem vozidla v tomto období byla žalovaná. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona žalobkyně vyzvala dne 5. 11. 2021 žalovanou k úhradě příspěvku ve výši 1 334 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona – těchto bylo celkem 22 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která Zákon provádí. V tomto případě denní sazba pro vozidlo dle vyhlášky činí částku ve výši 47 Kč. Žalobkyni dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle vyhlášky, jejichž úhradu žalobkyně ve výzvě též požadovala. V souladu se zaslanou výzvou měla žalovaná dlužnou částku ve výši 1 334 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 18. 1. 2022. K datu splatnosti však žalovaná dlužnou částku řádně a včas neuhradila. Žalobkyně žalovanou poté ještě několikrát upomenula, avšak k úhradě dlužné částky nedošlo, a to ani poté, co byla žalovaná obeslána předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Z předložených listin, tj. výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky a předžalobní výzvy učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem návrhu na zahájení řízení, tedy, že žalovaná byla v období od 6. 11. 2020 do 27. 11. 2020 provozovatelem i vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, na které nebylo po dobu 22 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované. Podle ustanovení § 1 odst. 2 ZOPV, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (odst. 2). Podle ustanovení § 4 odst. 1 ZOPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 ZOPV je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. G vyhlášky č. 205/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZOPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3včetně ve výši 47 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. V daném případě dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně. Žalovaná neměla pro své vozidlo v období od 6. 11. 2020 do 27. 11. 2020, tedy po dobu 22 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, vznikla jí tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvek žalobkyni, jehož výše je součinem počtu dnů a denní sazby 47 Kč, která odpovídá druhu vozidla, dle shora uvedené vyhlášky, tedy 1 034 Kč. V souvislosti s mimosoudním uplatněním práva pak žalobkyni vznikl nárok i na poplatek ve výši 300 Kč. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. Vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné (žalované) částky tak soud rozhodl o její povinnosti zaplatit žalobkyni 1 334 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně z žalované částky od 19. 1. 2022 do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 334 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty. Soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení (§ 14b a. t.) s ohledem na formulářový charakter žaloby. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky opakovaně, jednotlivé návrhy se liší pouze individualizačními údaji, jinak jsou obsah i struktura návrhů totožné.