11 C 35/2022-14 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 034 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba] v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, jakožto dopravce poskytuje přepravní služby mj. ve vnitrostátní drážní přepravě. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007, o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dle určených podmínek stanovených platným cenovým výměrem Ministerstva financí pro ČR vyhlásily [anonymizováno] Smluvní přepravní podmínky pro veřejnou drážní osobní dopravu, které nabyly účinnosti dne 15. 3. 2021 a Tarif pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinný od 1. 1. 2021. Žalovaný, jakožto cestující, nastoupil dne [datum] do vlaku [anonymizováno] [číslo] směr [obec], čímž v souladu s ust. bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřel s [anonymizováno] Přepravní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit [anonymizováno] cenu za přepravu ve výši 34 Kč (jízdné) stanovenou dle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO, a proto bylo pověřeným zaměstnancem [anonymizováno] sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby na základě Smlouvy zaplatil jízdné ve výši 34 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného Tarifu, celkem tedy 1 034 Kč. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným [právnická osoba] jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka, čímž se stala věřitelem žalovaného z výše uvedené pohledávky. O této skutečnosti byl žalovaný ve smyslu § 1882 odst. 1 NOZ postupitelem vyrozuměn v Oznámení o postoupení pohledávky a ve Výzvě k zaplacení – předžalobní upomínce k zaplacení dluhu, oboje zaslané žalovanému dne 14. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 3. Žalobkyně k žalobě doložila Potvrzení o nedodržení SPPO, Oznámení o závadách, SPPO, Tarif, Oznámení o postoupení pohledávky a výzvu k zaplacení - předžalobní upomínku k zaplacení dluhu, včetně plné moci udělené postupitelem ([anonymizováno]) k právnímu jednání oznámení postoupení pohledávky, Poštovní podací arch k Oznámení o postoupení pohledávky a k Výzvě k zaplacení - předžalobní upomínce k zaplacení dluhu. 4. Z předložených listin byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Žalovaný dne [datum] cestoval vlakem [anonymizováno] [číslo] z [obec] bez platné jízdenky, čímž porušil SPPO [anonymizována dvě slova]. Je povinen uhradit žalobkyni cenu jízdného 34 Kč spolu s přirážkou ve výši 1 000 Kč, která smlouvou o postoupení získala aktivní legitimaci. 5. Žaloba byla shledána jako důvodná a nárok je odůvodněn ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění a ust. § 7 a §15 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu. Protože žalovaný jízdné a přirážku neuhradil, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady zahrnují soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměně advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů ve výši určené podle ust. § 8 a § 14b advokátního tarifu za 3 úkony právní služby v podobě 1x převzetí a příprava zastoupení, 1x písemné podání ve věci, tj. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, 1x předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem po 200 Kč za každý z těchto úkonů spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení tedy včetně příslušné DPH z částky 900 Kč tvoří v souhrnu částku 1 489 Kč.