23 C 222/2021-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 097 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla dne 9. 6. 2020 uzavřena smlouva [číslo] s počátkem plnění od 9. 6. 2020, kterou se žalobkyně za smlouvou stanovených podmínek zavázala, pro případ způsobení škody provozem motorového vozidla tovární značky Škoda, model Superb, [registrační značka], poskytnout žalované nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně měla žalovaná zaplatit částku 6 448 Kč ročně, a to po 1 612 Kč vždy k 9. 3., 9. 6., 9. 9. a 9. 12. příslušného roku. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Žalovaná však 9. 12. 2020 sjednanou částku řádně a včas neuhradila, a byla proto žalobkyní dopisem ze dne 12. 2. 2021 vyzvána k její úhradě s poučením, že pokud nebude smluvená částka uhrazena do 5. 4. 2021, výše uvedený závazek účastníků pozbyde svojí platnosti uplynutím téhož dne. Jelikož žalovaná dlužnou částku za žalobkyní poskytnuté plnění ani přes tuto výzvu neuhradila, došlo uplynutím dne 5. 4. 2021 k zániku shora specifikované smlouvy. O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne 9. 4. 2021 s tím, že nedoplatek ze zaniklé smlouvy činí 2 097 Kč. Následně byla žalovaná k úhradě tohoto nedoplatku vyzvána prostřednictvím předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 9. 8. 2021. Přestože žalovaná nijak nezpochybnila oprávněnost požadavku žalobkyně na úhradu jí vyčíslené dlužné částky, ani nerozporovala skutečnost, že výše uvedený nedoplatek žalobkyni doposud nebyl uhrazen, požadovanou částku i přes opakované výzvy do dne vyhlášení rozsudku nezaplatila. 4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), podle kterého pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Podle § 12 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období, není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z mezi ní a žalobkyní na dobu neurčitou uzavřené pojistné smlouvy o odpovědnosti z provozu vozidla, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaná jako pojistník, a to když dne 9. 12. 2020 a 9. 3. 2021 nezaplatila splátku sjednaného pojistného ve výši 1 612 Kč. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalované s výzvou k zaplacení dlužných splátek pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě jejich nezaplacení a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, pozbyla účastníky sjednaná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím dne 5. 4. 2021. Žalobkyni tak vznikl za období od 9. 12. 2020 do 5. 4. 2021 nárok na úhradu poměrné části neuhrazeného pojistného ve výši 2 097 Kč. Jelikož žalovaná uvedenou poměrnou část neuhrazeného pojistného žalobkyni dobrovolně neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 097 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 22. 4. 2021 do zaplacení. 6. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 097 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.