23 C 244/2021-34 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Sokolově dne 3. 12. 2021 se žalobce po žalovaných domáhal vyklizení bytové jednotky [číslo] kategorie 1., o velikosti 1+4, v 0. podlaží bytového domu [adresa], jenž je součástí pozemku [anonymizována dvě slova], v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], nacházející se na adrese [adresa žalovaného, žalované a žalobkyně], (dále jen„ bytová jednotka“). K odůvodnění tohoto svého nároku žalobce uvedl, že jako vlastník předmětné bytové jednotky uzavřel prostřednictvím Bytové organizace [obec], příspěvkové organizace, [IČO], se sídlem [adresa], se žalovaným 1. dne 2. 12. 2019 smlouvu o nájmu bytové jednotky, a to na dobu jednoho roku, tj. od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný 1. řádně a včas nehradil ve smlouvě sjednané nájemné, žalobce se rozhodl s žalovaným 1. nájemní smlouvu neprodloužit a dne 27. 11. 2020 jej i žalovanou 2. vyzval k opuštění bytové jednotky ke dni skončení nájmu, tedy ke dni 31. 12. 2020. Žalovaní však tuto svoji povinnost nesplnili a bytovou jednotku do 21. 12. 2020 nevyklidili. Žalobce proto žalované dne 19. 1. 2021 opětovně vyzval k vyklizení bytové jednotky, avšak tito tak ani přes opakovanou výzvu žalobce do dne podání žaloby neučinili. 2. Žalovaný 1. ve svém vyjádření ze dne 27. 12. 2021 k řádně doručené žalobě uvedl, že z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nemohl řádně a včas hradit s žalobcem sjednané nájemné za pronájem bytové jednotky, nicméně v současné době se jeho zdravotní stav zlepšil a on má na úhradě dluhu zájem. 3. Žalovaná 2. se k řádně doručené žalobě i přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 30. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce je v katastru nemovitostí evidován jako osoba, které svědčí vlastnické právo k pozemku [anonymizováno] 153, v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož součástí je k bytový dům [adresa]. 6. Z nájemní smlouvy ze dne 2. 12. 2019 a evidenčního listu nájemníka ze dne 21. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce přenechal žalovanému 1. od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 k užívání shora uvedenou bytovou jednotku včetně zařízení, za což se žalovaný 1. zavázal hradit měsíčně částku ve výši 1 937 Kč. Předmětnou bytovou jednotku s žalovaným 1. užívala rovněž jeho manželka – žalovaná 2. 7. Z listiny označené jako„ ukončení nájmu bytu“ ze dne 25. 11. 2020 včetně potvrzení o jejím převzetí soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného 1. nejpozději k 31. 12. 2020 k vyklizení a odevzdání bytové jednotky. Pro případ nesplnění této výzvy upozornil žalobce žalovaného 1. na možnost soudního vymáhání předmětné povinnosti. Tuto listinu si žalobce převzal dne 27. 11. 2020. 8. Z listiny označené jako„ výzva k vyklizení bytu“ ze dne 19. 1. 2021 včetně potvrzení o jejím převzetí soud zjistil, že žalobce opětovně vyzval žalovaného 1. nejpozději k 31. 1. 2021 k vyklizení a odevzdání bytové jednotky. Pro případ nesplnění této výzvy upozornil žalobce žalovaného 1. na možnost soudního vymáhání předmětné povinnosti. Tuto listinu si žalobce převzal dne 19. 1. 2021. 9. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 10. Na základě dílčích skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce na základě smluvního ujednání přenechal žalovanému 1. k užívání od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 bytovou jednotku, a to za cenu 1 937 Kč měsíčně. Žalovaný 1. užíval tuto bytovou jednotku spolu s jeho manželkou, žalovanou 2. Žalovaný 1. a žalovaná 2. však tuto bytovou jednotku užívali i po 31. 12. 2020, a to i přes to, že byl žalovaný 1. k vyklizení a odevzdání předmětné bytové jednotky dne 27. 12. 2020 a 19. 1. 2021 žalobcem písemně opakovaně vyzýván. 11. Podle § 754 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva. 12. Podle § 2225 odst. 1 o. z. platí, že při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. 13. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. 14. Podle § 2292 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 15. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným 1. jako nájemcem byla dne 2. 12. 2019 uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu, jejímž předmětem bylo dočasné užívání bytové jednotky, a to po dobu jednoho roku, od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, za což se žalovaný 1. zavázal platit nájemné ve výši 1 937 Kč měsíčně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný 1. byl v době uzavření předmětné nájemní smlouvy v manželství s žalovanou 2. a bytová jednotka představovala obydlí manželů, vzniklo oběma žalovaným společné nájemní právo manželů. Žalovaní však v rozporu s výše uvedenými relevantními zákonnými ustanoveními, ke dni zániku nájmu, tedy ke dni 31. 12. 2020, bytovou jednotku neopustili, žalobci tuto jednotku neodevzdali, a to i přesto, že k tomu žalobce žalovaného 1. dne 27. 12. 2020 a 19. 1. 2021 opakovaně písemně vyzýval. 16. K uvedenému soud doplňuje, že právo společného nájmu bytu manžely je zvláštním případem společného nájmu bytu, jehož podstata spočívá v tom, že svědčí oběma manželům společně a nerozdílně. Jestliže výzva k opuštění pronajaté bytové jednotky představuje hmotněprávní podmínku, bez níž by došlo k prolongaci nájmu v konkrétním případě na tutéž dobu, na kterou byl ujednán dříve, je třeba dovodit, že tato výzva oběma manželům jako společným nájemcům musí směřovat (musí být doručena) vůči oběma manželům jako společným nájemcům, popř. musí s touto výzvou být oba manželé prokazatelně seznámeni (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2813/2012). 17. Dále je třeba doplnit, že je-li proti nájemci pronajímatelem vedeno řízení o vyklizení bytu ke dni, kdy měl nájem uplynutím doby skončit, k obnovení nájmu ve smyslu ustanovení § 2285 o. z. nedojde, i když nájem skončil až po podání a doručení žaloby a (další) výzva podle ve smyslu tohoto ustanovení nebyla podána. Bylo by totiž přepjatým formalismem trvat na další výzvě k opuštění bytu za stavu, kdy pronajímatel není pasivní a podanou žalobou na vyklizení bytu (byť předčasnou) dal nepochybně najevo, že další nájem strpět nehodlá (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1082/2017). 18. Je pravdou, že ačkoliv společný nájem manželů bytové jednotky skončil ke dni 31. 12. 2020, v projednávané věci byly písemné výzvy k opuštění bytové jednotky opakovaně adresovány a doručovány pouze žalovanému 1. K uvedenému je však třeba doplnit, že i v případě, že by žalovaná 2. s těmito výzvami žalobce seznámena nebyla a došlo by tak od 1. 1. 2021 k prolongaci společného nájmu manželů bytové jednotky na původně sjednanou dobu trvání nájmu, tj. na dobu jednoho roku do 31. 12. 2021, na soudem učiněném závěru o užívání bytové jednotky žalovanými bez právního důvodu, a tedy o oprávněnosti nároku žalobce, by tato skutečnost neměla vliv. Žalobce totiž žalobu, kterou se po žalovaných domáhal vyklizení bytové jednotky, podal u Okresního soudu v Sokolově dne 3. 12. 2021, přičemž jako žalované označil oba manžele, tedy společné nájemce bytové jednotky. Předmětná žaloba byla žalovanému 1. doručena dne 20. 12. 2021 a žalované 2. dne 22. 12. 2021. V kontextu shora uvedené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k