23 C 250/2021-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 4 060 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů a sdělení [stát. instituce], odboru dopravy, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaný byl v období od 20. 11. 2020 do 7. 2. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], objem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a neměl ve shora uvedeném období k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění byl žalovaný písemnou výzvou žalobkyně ze dne 6. 4. 2021, doručenou žalovanému dne 8. 4. 2021, obsahující údaje o registrační značce vozidla, VIN, čísle technického průkazu, jakož i údaje o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, vyzván k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 20. 11. 2020 do 7. 2. 2021, tj. za 80 dní při denní sazbě 47 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaný neuhradí požadovaný příspěvek. Žalovaný však požadovaný příspěvek žalobkyni neuhradil a neučinil tak ani přes další upomínky žalobkyně a předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 9. 2021. Žalovaný tak nejen že doposud žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ale neuvedl ani okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, nezpochybnil správnost vyúčtování dlužné částky vzniklé z důvodu neuhrazení tohoto příspěvku, stejně tak jako nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni zaplatit společně a nerozdílně [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je tuzemským vozidlem vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 7 tohoto zákona. Uvedená výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] [anonymizována dvě slova] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] [anonymizována dvě slova] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] u soudu. Podle § 570 zákona č. 89/2021 Sb. občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. V dané věci nebylo u shora specifikovaného tuzemského vozidla, kterého byl žalovaný v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem, sjednáno od 20. 11. 2020 do 7. 2. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem, se splatností nejpozději do 7. 6. 2021. Žalovaný však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradil. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 20. 11. 2020 do 7. 2. 2021 vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvku v sazbě 47 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 4 060 Kč. Jelikož žalovaný uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 060 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 21. 6. 2021 do zaplacení. 7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 060 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.