23 C 299/2022-35 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 259 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Účastníci se dne 20. 8. 2019 písemně dohodli, že žalobkyně v případě způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Mercedes, model A, [registrační značka], poskytne žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit od 20. 8. 2019 částku 4 249 Kč ročně, a to čtvrtletně po 1 062 Kč. Den zániku této dohody nebyl sjednán. Žalovaný však částku 1 062 Kč ke dni 20. 11. 2019 a 20. 2. 2020 neuhradil. 5. Dále účastníci se dne 7. 9. 2020 písemně dohodli, že žalobkyně v případě způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Volkswagen, model [jméno], [registrační značka], poskytne žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit od 7. 9. 2020 částku 5 145 Kč ročně, a to čtvrtletně po 1 286 Kč. Den zániku této dohody nebyl sjednán. Žalovaný však částku 1 286 Kč ke dni 7. 12. 2020 a 7. 3. 2021 neuhradil. 6. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný, a to ani přes písemné výzvy zástupkyně žalobkyně ze dne 12. 8. 2021, na žalobou nárokovanou částku cokoliv uhradil. 7. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1966 o. z. platí, že ustanovením § 1963 o. z. není dotčeno právo smluvních stran ujednat si plnění ve formě splátek. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitel. Podle 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byly na dobu neurčitou uzavřeny pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník (§ 2782 odst. 1 o. z.) Počátek ročního pojistného období byl stanoven na 20. 8. 2019 a 7. 9. 2020. Pojistné ve výši 4 249 Kč a 5 145 Kč bylo sjednáno jako roční, s plněním ve splátkách čtvrtletně po 1 062 Kč a 1 286 Kč (§ 1966 o. z.). Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi účastníky uzavřených pojistných smluv, a to když ve lhůtě splatnosti do 20. 11. 2019 a 20. 2. 2020 a 7. 12. 2020 a 7. 3. 2021 neuhradil jednotlivé splátky účastníky sjednaného pojistného (§ 1958 odst. 1 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě žalobkyní požadovaných dlužných částek představovaných poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 20. 11. 2019 do 24. 3. 2020 a od 7. 12. 2020 do 11. 4. 2021 v celkové výši 3 259 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 473 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 25. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 786 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 12. 4. 2021 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). 9. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 259 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.